Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

21. leden 2019

Krátká analytická reakce – předběžné hodnocení (11094)

V produktu 11093 jsme ohledně ohlášeného stahování amerických vojáků ze Sýrie uvedli v rámci analýzy situace a její předpovědi následující text:

         
   

„Během postupného stahování vojáků ze severu Sýrie, které bude co nejpomalejší, se mohou přihodit jakékoli incidenty, jež mohou být využity jako záminky k mezinárodnímu tlaku na syrskou vládu k zastavení svých vojenských aktivit a rovněž k delšímu setrvání Američanů v Sýrii. Již nyní jsou vytvářeny různé scénáře možných incidentů.

   
 

Produkt včetně uvedeného textu byl publikován 10. ledna 2019, přičemž zmínka o vytváření scénářů pro možné incidenty se přirozeně vztahovala k delšímu zpětnému období, jež mělo svůj počátek krátce po oznámení rozhodnutí prezidenta USA o stahování amerických sil ze Sýrie. Poznámka o jakémkoli incidentu se dne 16. ledna 2019 stala skutečností. V ten den byl proveden sebevražedný útok ve městě Manbidž (viz obrázek níže), při němž zahynuli čtyři Američané a další tři byli zraněni – celkem bylo při incidentu zabito 19 osob, avšak vzhledem ke stavu zraněných to nemusí být konečné číslo (druhý incident viz závěrečný odstavec).

Americká vláda a členové Kongresu USA jsou ohledně Sýrie (stejně tak i jiných prostorů) rozděleni do dvou skupin (viz produkt 11093), avšak nikoli podle toho, co chtějí v Sýrii dosáhnout – tam panuje většinou shoda, ale jak a v jakém časovém úseku toho dosáhnout. Skupina tvrdých odpůrců, kteří odmítají i částečné stažení amerických sil ze Sýrie (což je skutečný, ale neprezentovaný záměr skupiny v čele s Trumpem [1]) považuje v zákulisí tento incident za výhodnou událost. Draví američtí politici to nazývají „High Payoff Incident“ neboli „vysoce výnosný incident“ ve smyslu výhodného výtěžku pro americkou zahraniční politiku podle jejich potřeb, a to i přesto, že byli zabiti jejich občané – podle nich občané ve službách Spojených států, kteří bránili Ameriku, ale také naplňovali cíle americké zahraniční politiky.

Sebevražedný incident vykazuje celou řadu faktů* a z nich plynoucích argumentů*, které vůbec nevyznívají ve prospěch Spojených států, ale naopak svědčí proti nim. Tato fakta a argumenty jsou předmětem samostatného analytického dokumentu, v němž jsou rovněž představeny nejpravděpodobnější a méně pravděpodobné varianty toho, kdo by měl zájem a podíl na provedeném incidentu kvůli určitému prospěchu a komu by naopak incident uškodil v jeho prosazovaném záměru. Opět zde na povrch vyvstává fungování tzv. organizačního jádra ISIS/Daíš [2] ve spojení s nadřízeným stupněm v zahraničí (blíže viz produkt 12027).

Jako nástin neladících zvláštností ohledně incidentu ve městě Manbidž uvádíme v tomto předběžném hodnocení několik otázek spojených se zpravodajskou analýzou v samostatném dokumentu:

  • Proč za téměř čtyřleté působení amerických jednotek v Sýrii provedl ISIS přímý útok proti americkým vojákům až nyní, kdy se měli ze Sýrie stahovat?
  • Proč byl útok proveden zrovna ve městě Manbidž, které je i se svým okolím hlavním diskutovaným prostorem v Sýrii ohledně stažení vojenských jednotek USA?  
  • Proč nikdo nezaútočil na americké politiky (senátory) a vojenské velitele, kteří v červenci 2018 navštívili Manbidž a poseděli ve stejné restauraci, v jaké se nyní odehrál sebevražedný útok?
  • Proč někteří představitelé USA veřejně tvrdili ještě před tím, než se zprávy o přihlášení se k odpovědnosti za útok začaly objevovat v médiích, že útok byl spáchán ze strany ISIS?
  • Proč někteří američtí politici zesílili svá tvrzení o vině ISIS poté, co se ISIS přihlásil k odpovědnosti, aniž by to mohlo být jakkoli potvrzeno vyšetřováním, které v té době ještě ani pořádně nezačalo? (Tým FBI dorazil do města Manbidž až druhý den po incidentu.)
  • Proč se ISIS oproti jiným případům přihlásil k odpovědnosti tak rychle, ale přesto stále až po zveřejnění incidentu v médiích?
  • Proč se identita sebevražedného útočníka zveřejněná ISIS neshoduje s prvními poznatky ze zahájeného vyšetřování?
  • Kdo má pod kontrolou město Manbidž a jeho okolí?
  • Proč Američané (koaliční síly) hned druhý den po incidentu zahájili vzdušné údery na údajné cíle zbytků ISIS na východním břehu Eufratu včetně mešity, kde měl ISIS údajně místní velitelské centrum? Proč nebyly tyto cíle bombardovány již v dřívější době, když byly známy?
  • Byl incident proveden záměrně v den, kdy viceprezident USA Mike Pence vystupoval v dopoledních hodinách na plánovaném shromáždění v budově Ministerstva zahraničí USA, kde měl hovořit a také hovořil o stahování amerických sil ze Sýrie a o tom, že ISIS byl poražen?

Pokud bychom měli stručně zvážit, zda je incident spjat s potvrzením míry přijatelného rizika pro zasazení amerických sil v Sýrii, anebo s operací pod falešnou vlajkou* provedenou s cílem získat silnou záminku pro americké setrvání v Sýrii, a to v plném a možná ještě doplněném počtu vojenských sil, tak bychom stručně uvedli toto:

Míra přijatelného rizika pro působení amerických vojáků v Sýrii se v současné době odvíjí od jiných subjektů (viz produkt 11092), než jakým je „Islámský stát“, který je v současné době oslaben a kontroluje se všemi prostory dohromady jen velmi malou část syrského území. Odvolávání se na boj proti ISIS, jež není a nikdy nebyl pravým důvodem pro zasazení amerických sil do Sýrie (viz pravý spouštěč vyslání jednotek USA do Sýrie v produktu 11092), dále nástin analytických otázek výše a podivné řeči amerických politických „jestřábů“ [2] o diskutovaném incidentu a zavádějící úloze příslušníků ozbrojených sil USA na území Sýrie naklánějí závěr zpravodajských analytiků k operaci pod falešnou vlajkou.

Dnes 21. ledna 2019 byl proveden druhý sebevražedný útok proti konvoji amerických sil, který měl projíždět přes kontrolně propouštěcí stanoviště (checkpoint – CP) v guvernorátu Hasaka (severovýchodní část Sýrie – viz obrázek výše). Tentokrát byl sebevražedný útok proveden s vozidlem naplněným výbušninou. Při útoku zahynulo pět příslušníků místních milicí (údajně doprovod konvoje, případně personál na CP) a dva Američané byli zraněni. Útok hodnotíme jako vystupňování snahy oficiálně prezentovat, že ISIS má stále „velký“ potenciál a že se boj proti němu neobejde bez přítomnosti amerických sil (přítomnost Američanů v guvernorátu Hasaka je obzvlášť důležitá kvůli vybudovanému letišti – viz obr. výše). Ve skutečnosti americké síly svou přítomností záměrně brzdí jakýkoli pokrok a nastolení pořádku v zemi včetně úplného rozdrcení ISIS a usmíření místních komunit. Činnost Američanů, kdy svou přítomností zasahují do záležitostí jiného státu, vychází z frustrace, že nebyl splněn cíl USA změnit skrze povstalce syrský režim. Čím déle budou Američané setrvávat v Sýrii, tím déle bude konflikt otevřen a ISIS na území Sýrie stále činná.   


[1] V Sýrii působí mnohem více amerických vojáků, než uvádějí američtí představitelé, což již předestírá snahu stáhnout jen uváděný počet vojáků. K tomuto počtu je navíc nutné připočíst kontraktory ze soukromých bezpečnostních agentur* – PSC (konkrétněji viz produkt 11092).

[2] Označení „Islámského státu“ jako ISIS se pojí k prostoru, jejž militanti dříve obsadili napříč Irákem a Sýrií. V širším kontextu se tak jedná o „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS), případně „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL), přičemž Levanta je tradiční označení pro území na východním pobřeží Středozemního moře (v základním významu se jedná o geografický prostor, na němž se v současné době nacházejí Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestinská autonomie). ISIS/ISIL je propagandistické označení, které pomohl rozšířit Západ, čímž se velmi dobře uchytilo u široké veřejnosti (téma je součástí produktu, jež se zabývá západní propagací ISIS). V arabštině je používán akronym Daíš (v anglickém přepisu Daesh). Akronym Daíš může být považován za hanlivé označení z důvodu jeho podoby s arabským slovem Daís (Daes), což je označení pro toho, kdo něco ničí nebo pošlapává.

[3] Jestřáb je označení pro osoby zpravidla z politické scény USA a obecně pro vlivné osobnosti, které prosazují silová řešení v zahraniční politice.   

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11094
Krátká analytická reakce – předběžné hodnocení
© 2019 Agentura EXANPRO
13. leden 2019
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (12058)

Bezpečnostní informační služba* (BIS) publikovala 3. prosince 2018 neutajovanou neboli veřejnou část své výroční zprávy za rok 2017. Čtenáře musí ihned zarazit, že BIS svou zprávu s hodnocením za rok 2017 uvolnila až na konci roku 2018 (blíže k této slabé stránce viz úvodní hodnocení této zprávy v produktu 12054).

Pokud se podíváme zpětně na předešlé roky, tak zjistíme, že do roku 2005 (naposledy u zprávy za rok 2004) uvolňovala BIS veřejnou část své výroční zprávy za příslušný rok vždy v červnu následujícího roku. Od roku 2006 (od zprávy za rok 2005) se ale uvolňování výroční zprávy posouvá do druhé poloviny následujícího roku, přičemž za posledních 13 let je průměrným měsícem pro uvolňování veřejné části výroční zprávy BIS měsíc říjen následujícího roku (za posledních 13 let byly zprávy publikovány takto: 1x v červnu, 2x v srpnu, 5x v září, 1x v říjnu, 3x v listopadu a 1x v prosinci následujícího roku). Ono již uvolňování zprávy v červnu následujícího roku, tedy s půlročním zpozděním, není v pořádku, ale posunutí publikace až na podzimní, ne-li pozdější období, to už značí vážný problém.

BIS neustále opakuje, že v případě veřejné zprávy se jedná o dokument, jehož vznik a zveřejnění neukládá BIS žádný zákon ani nařízení. To je pravdivý výrok, a proto je o to více zarážející, proč BIS tento dokument přes opakované velké zpoždění neustále zveřejňuje. Dobrovolně tím poukazuje na neschopnost vydat zprávu co nejdříve po uplynutí kalendářního roku a je úplně jedno, jestli se jedná o neschopnost BIS, anebo nadřízeného stupně čili národní vlády (případně o kombinaci neschopnosti u obou státních orgánů dohromady). BIS se chce každoročně pochlubit, jak „účinně” pracuje, avšak již samotné pozdní vydání výroční zprávy činnost BIS degraduje. Existuje efektivnější způsob, jak seznamovat veřejnost s výsledkem činnosti zpravodajských služeb* – podrobněji viz závěrečná část v produktu 12031 Břemeno českých zpravodajských služeb v podobě výročních zpráv

V této záležitosti ale na povrch vybředla ještě jedna mnohem závažnější skutečnost, kterou vlastně nechtěně odhalil sám nejvyšší zpravodajec* BIS. Ředitel BIS Michal Koudelka se snažil zpoždění ve zveřejnění neutajované části výroční zprávy za rok 2017 zdůvodnit ve svém vyjádření, jež nese název „Slovo ředitele BIS k veřejné Výroční zprávě za rok 2017. Pozorní čtenáři a lidé znalí práce zpravodajských služeb si musejí po přečtení tohoto zdůvodnění ihned pomyslet, že tady něco nesedí: buď si ředitel BIS vymýšlí, anebo vláda v čele s Andrejem Babišem jasně ukázala, že nepotřebuje vlastní zpravodajské služby.

10. leden 2019
Předplatitelé

Specifická analýza a předpověď (11093)

Produkt je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 11092.

Americká administrativa je ohledně působení amerických vojáků v Sýrii rozpolcená do dvou skupin odlišných názorů. Obě skupiny ale sledují stejný cíl americké zahraniční politiky na Blízkém východě, kam zapadá i působení amerických vojáků v Sýrii. Je tu však problém přijatelného rizika*, které se s vývojem situace v Sýrii výrazně změnilo. Míru tohoto rizika a způsob reakce na toto riziko vidí každá ze dvou skupin americké administrativy jinak a podle toho také každá skupina prosazuje své stanovisko.

Rozdmýchání konfliktu v Sýrii přes sunnitskou komunitu proti komunitě šíitské, jejímž zástupcem je také syrský prezident Bašár Asad, pomohlo Američanům vrátit se zpátky do Iráku a navíc zaujmout prostory rovněž na území Sýrie. Přítomnost v Iráku a vliv na iráckou vládu jsou důležité věci pro další působení USA proti Íránu. Tlak na Írán měl být vyvíjen taktéž z území Afghánistánu, ale sevření Íránu do geografických kleští se nedaří (více viz souhrnná analýza 11003). Naopak Írán svou vojenskou podporou v Sýrii pomohl zmařit naplnění amerického plánu na změnu syrského režimu. Na území Sýrie tak Spojené státy prohrávají zástupnou válku s Ruskou federací ohledně sféry vlivu* v dané oblasti (Sýrie dlouhodobě patřila do ruské sféry vlivu a Američanům se to nepodařilo změnit). Celkový cíl Spojených států na Blízkém východě zmíněný v dílu 1/2 ale zůstává beze změny zachován.

Vzhledem k aktuální situaci vzniklé na území Sýrie a jejímu dalšímu vývoji, jež se nebude vyvíjet ve prospěch Spojených států, je nutné řešit přítomnost amerických sil, které jsou v Sýrii rozmístěny v několika prostorech (viz díl 1/2). 

7. leden 2019
Předplatitelé

Specifická analýza (11092)

Americký prezident Donald Trump zhruba v polovině prosince 2018 veřejně oznámil, že tzv. „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ – zkráceně IS, úplně ISIS [1] byl v Sýrii poražen, a proto je podle Trumpa čas na to, aby se američtí vojáci operující v Sýrii vrátili domů. K tomu doplnil, že ISIS byl jediný důvod, proč byli Američané za dobu jeho prezidentování v Sýrii (podotýkáme, že v rozporu s mezinárodním právem). Avšak už jenom z dlouhodobé zkušenosti je nutné brát toto prohlášení s rezervou. Představitelé USA totiž nikdy nejednají zcela tak, jak veřejně prohlašují. Stejně tak nikdy nejednají kvůli důvodům, které oficiálně prezentují.

Zkušenost ale není hlavním argumentem. Podívejme se na celou věc prostřednictvím odborné analýzy, která neopomíjí opomíjená relevantní* fakta* a jejich souvislosti. Jaké skutečné důvody se skrývají za rozhodnutím Donalda Trumpa? A co to vypovídá o aktuální a budoucí situaci Američanů na Blízkém východě? Podstatné je také vědět, jaký je rozdíl mezi skutečnými a předkládanými počty příslušníků ozbrojených sil USA v Sýrii a jak je to s americkými kontraktory ze soukromých bezpečnostních agentur* na území Sýrie. Dále je to role Kurdů, kteří v americké politice hrají dvojí roli. A v neposlední řadě je to skrývaný vztah mezi Spojenými státy (vlivovou skupinou v pozadí) a ISIS. Tomuto vztahu a podobnému zákulisí v syrské problematice se podrobněji věnují následující produkty:

Prezident Trump se už jednou klamným způsobem o opuštění Sýrie vyjadřoval (viz produkt 13038 Prezident USA si přeje stáhnout americké vojáky ze Sýrie: Pravda, nebo klam?). Nyní však nastala pro Američany jiná situace, což ale neznamená, že poslední vyjádření Trumpa ohledně stahování vojáků ze Sýrie je v pořádku.

1. leden 2019
Předplatitelé

Souhrnný výklad (22033) 

Výklad správných a odůvodněných odpovědí navazuje jako druhý díl na výklad s objasněnou první polovinou otázek vědomostního testu D obsaženého v produktu 22032.

Výklad je součástí Odborné zpravodajské nauky. Souhrnný výklad s řešením a odůvodněním odpovědí vědomostního testu objasňuje podstatné věci z působení zpravodajských služeb. Ve výkladu je uveden zajímavý faktický údaj o cizích zpravodajských důstojnících a k tomu odhad špionů a agentů na území České republiky (viz odůvodnění odpovědi u otázky 14 – Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?). 

Samotný vědomostní test je součástí produktu 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito otázkami? (vědomostní test D). Odpověď na každou z 18 otázek je v testu vybírána ze čtyř nabídnutých možností. V tomto produktu uvádíme řešení vědomostního testu a odůvodnění správných odpovědí na otázky 10 až 18.