Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

27. prosinec 2018

Vědomostní test (23006)

Příslušníci Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě šíří jakési výsledky své práce velmi zavádějícím a neodborným způsobem. Jejich počínání v šíření nesprávných informací vytváří o BIS negativní obraz v tom, že snad pracovníci BIS ani neznají základní odborné věci z činnosti zpravodajské služby.

Vrcholem šíření scestných informací bylo písemné vyjádření ředitele BIS Michala Koudelky učiněné 7. prosince 2018. Jeho vyjádření obsahuje takové nedostatky, že to vypadá, jako by ho ani nepsal ředitel zpravodajské služby (podrobněji viz produkt 12057 BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí).

Vyjádření ředitele BIS bylo základem pro sestavení souboru otázek, které už samotné i bez jejich odpovědí odrážejí nízkou úroveň BIS a jejího ředitele. Otázky již byly představeny v rámci hodnocení prohlášení ředitele BIS v produktu 12057. Nyní jsou ale tyto otázky uspořádány do formy vědomostního testu. Každá otázka je opatřena čtyřmi možnostmi odpovědí, avšak správná je vždy pouze jedna nabídnutá možnost, přičemž nabídnuté možnosti ještě více zdůrazňují žalostnou úroveň BIS (po přečtení Prohlášení ředitele BIS…).

Pod vědomostním testem je odkaz k dokumentu, kde jsou uvedeny správné odpovědi a kde je každá správná odpověď písemně odůvodněna. Dále jsou pod testem uvedeny odkazy na další druhy vědomostních testů.

Následující vědomostní test byl zařazen do kategorie Příprava a vzdělávání analytiků, je však také zábavným vzděláváním pro širokou veřejnost a poučením pro politiky a novináře v oblasti působení zpravodajských služeb. Pro profesionální zpravodajskou komunitu by test měl být vhodným opakováním nabytých znalostí, jenže tomu tak vždy není – existuje stále hodně zpravodajských důstojníků, kteří se dosud nesetkali ani s jednou uvedenou odbornou otázkou.

VĚDOMOSTNÍ TEST D – působení zpravodajských služeb (18 otázek – úkolem je zvolit nejvhodnější odpověď):

Otázka 1

Co je nejdůležitější na informačních zprávách předaných zákonným adresátům?

  • a) Počet těchto předaných zpráv.
  • b) Obsah těchto zpráv, který by měl být co nejdelší, aby popisoval všechny detaily.
  • c) Akceschopnost těchto zpráv.
  • d) Stupeň bezpečnostního utajení.

Otázka 2

Co znamená zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti?

  • a) Protože se jedná o cizí zpravodajské důstojníky, tak zamezit jim v jejich činnosti jednoznačně znamená zamezit jim v provádění špionáže.
  • b) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti může znamenat např. znemožnit jim ve výkonu legální vojenské diplomatické mise.  
  • c) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti znamená překazit jim budování agenturní sítě.
  • d) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti znamená zmařit jejich úsilí získávat utajované informace.

Otázka 3

Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou činností a špionáží?

  • a) Žádný rozdíl. Oba termíny je možné libovolně zaměňovat.
  • b) Špionáž je trestným činem a patří do široké škály zpravodajské činnosti, v níž však existují převážně legální formy sběru a získávání informací.
  • c) Zpravodajská činnost prováděná v zahraničí je vždy v příslušné zemi protizákonná. Špionáž je pak v rámci zpravodajské činnosti tím nejhorším porušením zákona.
  • d) Zpravodajská činnost je součástí špionáže.

Otázka 4

Je hlavním úkolem zpravodajského důstojníka vyslaného do zahraničí vždy provádět špionáž?

  • a) Ano, protože získávání informací v zahraničí vychází primárně ze špionážní činnosti.
  • b) Ano, protože zpravodajský důstojník vyslaný do zahraničí je přednostně vycvičen k provádění špionáže.
  • c) Ne, protože zpravodajský důstojník provádí zpravodajskou činnost, ale špionáž provádí agent.
  • d) Ne, protože zpravodajský důstojník vyslaný do zahraničí provádí obecně zpravodajskou činnost, ale jen v menším počtu případů je zpravodajská činnost spojena se špionáží.

Otázka 5

Proč nelze cizího zpravodajského důstojníka ihned považovat za špiona/vyzvědače?

  • a) Protože jen část zpravodajských důstojníků vyslaných do zahraničí je zapojena do provádění špionáže.
  • b) Protože každý zpravodajský důstojník se v cizí zemi potřebuje nejprve adaptovat na prostředí, než začne provádět špionážní činnost.
  • c) Protože než se zpravodajský důstojník stane špionem, musí nejprve vytvořit síť agentů.
  • d) Protože špionem se zpravodajský důstojník stává až po určité praxi.

Otázka 6

Kdo tvoří zpravodajskou síť?

  • a) Do zpravodajské sítě patří vždy jak operativci, tak analytici.
  • b) Zpravodajská síť musí vždy zahrnovat jak špiony, tak agenty.
  • c) Zpravodajskou síť tvoří jakékoli osoby zapojené do provádění špionáže.
  • d) Zpravodajskou síť tvoří jakékoli osoby zapojené do zpravodajské činnosti.

Otázka 7

Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou sítí, špionážní sítí a agenturní sítí?

  • a) Zpravodajská a špionážní síť jsou termíny shodného významu, kdežto agenturní síť je podskupinou zmíněných sítí.
  • b) Žádný rozdíl. Všechny tři termíny jsou synonyma a je možné je libovolně zaměňovat.
  • c) Špionážní síť a agenturní síť jsou termíny shodného významu, kdežto zpravodajská síť zahrnuje vše, co patří do zpravodajské činnosti.
  • d) Podstatný rozdíl. Každá síť znamená něco jiného, i když se jejich významy mohou překrývat.

Otázka 8

Pokud někdo tvoří zpravodajskou síť, musí nutně provádět špionáž?

  • a) Ano, protože špionáž je vždy součástí každé zpravodajské činnosti, a tedy i součástí každé zpravodajské sítě.
  • b) Ano, protože cílem každé zpravodajské sítě je získávat utajované informace.
  • c) Ne, protože zpravodajská síť se přednostně zaměřuje na veřejně dostupné informace.
  • d) Ne, protože špionáž je jen jednou z více podob zpravodajské činnosti.

Otázka 9

Kolik je cizích zpravodajských sítí v České republice?

  • a) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví v ČR.
  • b) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví a cizích nevládních organizací v ČR.
  • c) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví v ČR, avšak bez velvyslanectví, která patří k partnerským zemím ČR.
  • d) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví a konzulátů v ČR.

Otázka 10

Co znamená, když někdo řekne, že rozbil cizí zpravodajskou síť?

  • a) To znamená, že bylo zabráněno v získávání utajovaných informací.
  • b) To znamená, že byli odhaleni zahraniční špioni a spolupracující agenti.
  • c) To může znamenat, že byli vyhoštěni vojenští zpravodajci, kteří prováděli legální vojenskou diplomatickou misi.
  • d) To znamená bezvýznamnou frázi, protože zpravodajskou síť nelze spojovat se špionážní sítí.

Otázka 11

Proč je termín „nedeklarovaný zpravodajský důstojník” zavádějící a v některých případech dokonce až komický?

  • a) Protože všichni cizí zpravodajští důstojníci vždy hlásí svou příslušnost ke zpravodajské službě státním úřadům té země, ve které působí.
  • b) Protože BIS má o všech cizích zpravodajských důstojnících dokonalý přehled, aniž by se sami ke své odbornosti přihlásili.
  • c) Protože to vypadá, jako kdyby BIS požadovala, aby se všichni cizí zpravodajští důstojníci deklarovali či akreditovali včetně vojenských diplomatů, u nichž je zpravodajská profese veřejně známou věcí.
  • d) Protože se každý cizí zpravodajský důstojník vždy deklaruje na prvním setkání s místními úřady.

Otázka 12

Může vůbec člen vojenského diplomatického sboru používat diplomatické krytí?

  • a) Ano, u vojenských diplomatů je to běžná věc.
  • b) Ano, protože za funkcí diplomata se může skrývat zpravodajský důstojník.
  • c) Ne, protože diplomatické krytí souvisí pouze s diplomatickou imunitou.
  • d) Ne, protože u vojenských diplomatů se o žádné krytí jednat nemůže.

Otázka 13

Jaká konkrétní fakta je nutné kvůli věrohodnosti uvést do veřejné výroční zprávy (když už je vydávána) o zahraničních vyzvědačích (špionech) a místních agentech (spolupracujících osobách)?

  • a) Fakta o tom, z kterých zemí špioni pocházejí a jakých profesí jsou jejich agenti.
  • b) Fakta o tom, na co byla činnost špionů a agentů zaměřena.
  • c) Fakta o počtu odhalených špionů a agentů, případně o tom, že nebyl odhalen žádný špion či agent.
  • d) Fakta o původu zahraničních zpravodajských služeb, které provádějí v zahraniční zemi špionáž.

Otázka 14

Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?

  • a) Tolik, kolik určí BIS, která tyto údaje vede jako utajovanou informaci.
  • b) Počet těchto osob nelze určit ani přiblížit.
  • c) Lze stanovit minimální počet cizích zpravodajských důstojníků, avšak počet špionů a agentů lze jen odhadovat, pokud není jejich činnost odhalena.
  • d) Počet agentů vychází z počtu špionů, jejichž počet je odvozen ze stanoveného počtu cizích zpravodajských důstojníků.

Otázka 15

V jakém poměru musí být výstup zpravodajské služby ohledně domněnek vůči faktickým údajům?

  • a) Podíl faktů ve zpravodajském výstupu by měl být alespoň 50 % celého obsahu.
  • b) Poměr mezi domněnkami a fakty nehraje ve zpravodajském výstupu žádnou roli.
  • c) Domněnky jsou hlavní součástí každého zpravodajského výstupu, proto mohou převládat nad fakty.
  • d) V každém zpravodajském výstupu jsou rozhodující fakta, a proto musí tvořit větší část obsahu, který je doplněn domněnkami.

Otázka 16

Co znamená a o čem vypovídá, když zpravodajská služba ve svém veřejném výstupu uvede, že podle izraelských a amerických kolegů patří mezi nejefektivnější v Evropě?

  • a) Jedná se o významnou pochvalu.
  • b) Znamená to, že pro izraelské a americké kolegy tato služba hodně učinila.
  • c) Vůbec nic to neznamená a jen to vypovídá o neskrývané domýšlivosti dané služby.
  • d) Vypovídá to o vysoké úrovni dané služby.

Otázka 17

Jaký význam má ocenění zpravodajské služby od orgánů Poslanecké sněmovny? 

  • a) Velký význam, neboť poslanci patří k těm nejkompetentnějším, kteří dokáží posoudit úroveň zpravodajské služby.
  • b) Velmi malý význam, protože poslanci nejsou schopni účinně kontrolovat výkon zpravodajských služeb a tím hodnotit jejich úroveň.
  • c) Má to význam pro ředitele zpravodajské služby, který může být na základě tohoto ocenění jmenován do první nebo vyšší generálské hodnosti.
  • d) Žádný význam, jelikož poslanci nemají nic do činění se zpravodajskými službami.

Otázka 18

Jak je to s denním nasazováním životů u kontrazpravodajské služby, která navíc není orgánem činným v trestním řízení?

  • a) Denní nasazování životů u příslušníků BIS je srovnatelné s příslušníky Policie ČR.
  • b) BIS každodenně provádí několik životu nebezpečných operací, při nichž je v kontaktu s podezřelými osobami (špiony a agenty) a se zločineckými gangy.
  • c) U BIS nasazuje život každým dnem až polovina personálu.
  • d) Život u BIS nasazuje minimální počet jejích příslušníků a už vůbec nelze hovořit o každodenním nasazování životů.

Řešení vědomostního testu D a odůvodnění odpovědí:

Jako nápověda pro řešení testu může posloužit ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze, v němž jsou uvedeny definice většiny zmíněných odborných termínů.

Další vědomostní testy:


Zpravodajský produkt 23006
Vědomostní test
© 2018 Agentura EXANPRO
21. prosinec 2018

Souhrnné hodnocení (12057)

Sotva byla publikována veřejná část výroční zprávy Bezpečnostní informační služby* (BIS), byl vydán její doplněk v podobě vyjádření ředitele BIS. Mezi oběma dokumenty uplynuly pouhé čtyři dny (3. a 7. prosince) Nutno dodat, že ředitel BIS svým doplňkem nekvalifikovaně reagoval na kritiku ze strany prezidenta ČR vyřčenou 6. prosince v pořadu „Týden s prezidentem“ na TV Barrandov. Doplňující výstup BIS je dostupný na webu této služby pod názvem Prohlášení ředitele BIS Michala Koudelky k činnosti této služby.

Prohlášení ředitele BIS bychom mohli ironicky nazvat „co věta, to perla.“ Samotný text se skládá pouze z 352 slov (≈ jedna strana listu papíru), avšak obsahuje hned 13 vážných nedostatků či přímo dezinformací – také bychom je mohli nazvat čirými výmysly či nesmysly. Prohlášení ředitele BIS má vychloubačný a domýšlivý charakter, jelikož uvedená tvrzení se neopírají o žádná zpravodajská fakta* (přesný rozbor je součástí analytické úlohy, která začíná zadáním v produktu 31013).

Pro lidi obeznámené s činností zpravodajských služeb by neměl být problém odhalit vážné a početné nedostatky v tomto doplňku ředitele BIS ukazující zároveň na nedostatečnou praktickou činnost služby (a to stále ještě nerozebíráme tragickou výroční zprávu). K těmto obeznámeným lidem by měli patřit hlavně politici, a to především členové vládního kabinetu a poslanci, kteří jsou členy komisí pro kontrolu jednotlivých zpravodajských služeb (Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS*/ VZ*/ÚZSI*), případně členové Výboru pro bezpečnost.

Avšak jak vidíme na situaci české politické scény, tak se vůbec nic neděje. Česká vláda mlčí a členové Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS taktéž. Přitom jak výroční zpráva (úvodní hodnocení viz produkt 12054), tak doplňující prohlášení ředitele BIS naprosto obnažily českou bezpečnostní službu* a ukázaly její nízkou pracovní úroveň a nedostatečnou odbornou způsobilost.

Naopak senátoři, kteří jsou členy Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, práci BIS ocenili. Stalo se tak 18. prosince 2018. V tento den členové zmíněného výboru navštívili ústředí BIS, načež oznámili, že práce příslušníků této kontrazpravodajské služby* je profesionální. Senátoři však neupřesnili, z čeho při svém hodnocení vycházeli. Z chvilkové návštěvy budovy BIS, kde personál ukázal návštěvníkům pouze to, co jim ukázat chtěl, není možné ihned vyvodit závěr o úrovni práce této služby. BIS navíc ze zákona nepodléhá kontrole Senátu, ale kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly – ONK (tento orgán nebyl dosud ustanoven).

Práce a vystupování vedoucích funkcionářů BIS jsou základními věcmi, jež nejsou v pořádku. Ředitel zpravodajské služby* není sám sobě advokátem a nemůže zabředávat do veřejných názorových sporů. To už pak přestává být zpravodajským ředitelem a stává se „obyčejným rebelantem“. Ředitel zpravodajské služby musí být ukázkou pevného sebeovládání pro své podřízené a musí se soustředěně věnovat své práci, a nikoli oponovat vrcholným politikům a ještě k tomu veřejně. Přece stále platí, že ke zpravodajským službám se přijímají jen psychicky vyrovnaní a pevní jedinci, anebo je to v „nové“ České republice už jinak?

Odpovědí na kritiku své osoby – přesněji kritiku vlastní práce, neb se nejedná o nic osobního – je zase jenom práce, jejímž prostřednictvím může kritizovaný dokázat, že se nadřízení zmýlili. A pokud má dotčený ředitel i přesto k tomu co říci, tak jedině na uzavřeném setkání s příslušnými výkonnými politiky.

Ředitel BIS Michal Koudelka se dopustil dvojího pochybení: nedokázal se ovládnout a jako ředitel zpravodajské služby se obnažil před veřejností, přičemž svým prohlášením taktéž odhalil zásadní nedostatky v pracovní činnosti BIS a její odborné způsobilosti. Odborné pochybení dokladujeme následujícími otázkami, které se vztahují k obsahu prohlášení ředitele BIS (a potažmo také k části obsahu výroční zprávy BIS). Jedná se o otázky, na které by skuteční profesionálové měli znát jednoznačné odpovědi. Jednotlivé odpovědi, které nelze pozměnit, jsou zároveň důkazy o zmíněném pochybení.

Odborné otázky, jejichž odpovědi rozkrývají četná odborná pochybení BIS:

  • Co je nejdůležitější na informačních zprávách předaných zákonným adresátům?
  • Co znamená zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti?
  • Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou činností a špionáží?
  • Je hlavním úkolem zpravodajského důstojníka vyslaného do zahraničí vždy provádět špionáž?
  • Proč nelze cizího zpravodajského důstojníka ihned považovat za špiona/vyzvědače?
  • Kdo tvoří zpravodajskou síť?
  • Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou sítí, špionážní sítí a agenturní sítí?
  • Pokud někdo tvoří zpravodajskou síť, musí nutně provádět špionáž?
  • Kolik je cizích zpravodajských sítí v České republice?
  • Co znamená, když někdo řekne, že rozbil cizí zpravodajskou síť?
  • Proč je termín „nedeklarovaný zpravodajský důstojník” zavádějící a v některých případech dokonce až komický?
  • Může vůbec člen vojenského diplomatického sboru používat diplomatické krytí?
  • Jaká konkrétní fakta je nutné kvůli věrohodnosti uvést do veřejné výroční zprávy (když už je vydávána) o zahraničních vyzvědačích (špionech) a místních agentech (spolupracujících osobách)?
  • Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?
  • V jakém poměru musí být výstup zpravodajské služby ohledně domněnek vůči faktickým údajům?
  • Co znamená a o čem vypovídá, když zpravodajská služba ve svém veřejném výstupu uvede, že podle izraelských a amerických kolegů patří mezi nejefektivnější v Evropě?
  • Jaký význam má ocenění zpravodajské služby od orgánů Poslanecké sněmovny?
  • Jak je to s denním nasazováním životů u kontrazpravodajské služby, která navíc není orgánem činným v trestním řízení?

Za odpověďmi se skrývá objasnění odborného i morálního úpadku BIS, což zahrnuje odbornou neznalost a záměrné šíření dezinformací* (zpravodajských fabulací* a posunování významu jednotlivých faktů). Obsah odpovědí (nabídnutých nesprávných i správných možností) je součástí produktu 23006, který je vytvořen jako test pro přípravu a vzdělávání zpravodajských analytiků. Správné odpovědi s jejich odůvodněním pak začínají v produktu 22032

Pokud bychom to měli odborně shrnout, tak nezbývá nic jiného, než vyřknout závěr, že je nutné provést výměnu vedoucích funkcionářů BIS a provést reformu této služby – pokud ovšem chce být ČR svrchovanou zemí s maximálním využitím vlastních a odborně způsobilých státních služeb bez jejich suplování západními zahraničními službami, jejichž závěry se česká vláda včetně BIS v poslední době řídí. Zpravodajské služby nemohou podléhat cizímu politickému trendu, což nyní předvádí BIS, ale uplatňovat pouze svůj odborný a nestranný přístup. Pokud nebudou přijata opatření, bude BIS i nadále upevňovat svůj politický a předpojatý přístup, přičemž bude s postupem času stále složitější cokoli u BIS napravovat. Tím nezbude nic jiného, než celou službu zrušit a znovu vybudovat (pouhá reforma již nepomůže).

Jenže odpovědní politici se tváří spokojeně. A proč by taky ne. Sami výkonní politici už totiž několikrát prokázali, že vlastně neví, jak mají zpravodajské služby řídit, a jak je využít ve prospěch svého rozhodovacího procesu*. To je fakt, k němuž se písemně přiznal sám premiér Babiš (viz produkt 12032). Tento fakt potvrdila svým výstupem ministryně Maláčová (ČSSD), která v pořadu „Otázky Václava Moravce“ (9. prosince 2018) uvedla, že BIS spadá do kompetence ministra vnitra. To je samozřejmě hluboká nevědomost členky vládního kabinetu, protože BIS nespadá pod žádné ministerstvo, ale přímo pod národní vládu v čele s premiérem, jenž by měl v rámci vlády vést tuto službu ve své agendě.

Úkoly zpravodajským službám ukládá vláda jako celek (případně prezident s vědomím vlády), přičemž ministryně Maláčová prozradila, že vláda se tímto nezabývá a vše nechává na samotných službách. Ty se sice snaží řídit literou zákona, ale jako státní instituce postrádají vedení ze strany státu. Jana Maláčová předvedla, že členové vládního kabinetu si myslí, že zpravodajské služby si řeší a řídí jednotliví vládní úředníci: premiér – BIS, ministr vnitra – ÚZSI a ministr obrany – VZ. Tak to ale samozřejmě není a nemůže být (viz dokument 12032).

K čemu má tedy Česká republika zpravodajské služby, když je vláda neumí a vzhledem k jakémusi „ukotvení“ k západním strukturám je ani nechce řádně využívat? Proč vláda neřídí, nekontroluje a nehodnotí zpravodajské služby? Ze zákona podléhá činnost zpravodajských služeb kontrole vlády, ale žádná kontrola neexistuje a vláda jen pasivně přijímá jakési jejich výstupy.

Činnost zpravodajských služeb podléhá rovněž kontrole Poslanecké sněmovny. Jenže odpovědní poslanci napomáhají nežádoucímu stavu, protože ani neví, kde by měli při kontrole zpravodajských služeb začít a co vlastně kontrolovat (viz produkt 12026).

Také tato skutečnost s nevyužíváním vlastních státních služeb ukazuje na míru svrchovanosti České republiky, kdy se výkonní politici skrývají za jakousi sounáležitost k Západu a kdy se bez rozpaků podřizují požadavkům západních mocností: např. jaké sankce a proti komu přijmout, jaké diplomaty a kolik jich vyhostit, do jakých misí poslat vojáky apod. Na druhou stranu nebyly západní země za své několikanásobné porušení mezinárodního práva a několikanásobné zločiny proti lidskosti nikdy sankcionovány (viz bombardování Srbska – 1999, agrese a okupace Iráku – od 2003 do 2011, civilní ztráty v Afghánistánu – od 2001 do současnosti, destabilizace Libye a Jemenu, neoprávněné vyslání amerických sil do Sýrie atd.). Avšak o těchto faktech se čeští politici nechtějí bavit a ani nevyžadují po vlastních zpravodajských službách pravdivé závěry. Namísto toho dál hrají falešnou hru se šířením vlastních dezinformací ve prospěch bláhově adorovaných západních mocností v čele s USA.


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12057
Souhrnné hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
19. prosinec 2018

Souhrn přímých poznatků (11091)

Mítink s představitelem syrské vedoucí politické strany Baas Hilalem al-Hilalem byl součástí několikadenní akce organizované Světovou radou míru (World Peace Council – WPC) v syrském hlavním městě Damašku (26.–31. října 2018). Blíže k této akci WPC viz souhrnné uvedení události v dokumentu 11085. V uvedeném dokumentu je přehled zpravodajských produktů souvisejících s problematikou Sýrie. Přehled produktů je zpracován formou hyperlinkových odkazů.

Mítink se konal 29. října 2018 v damašském sídle strany Baas a byl stejně jako mítink se syrským ministrem zahraničních věcí uveden v programu několikadenní akce WPC (mítink s ministrem zahraničních věcí viz produkt 11090). Na rozdíl od těchto dvou mítinků nebyl v programu z přirozených důvodů uveden mítink se syrským prezidentem Bašárem al-Asadem (mítink se syrským prezidentem viz dokument 11088).

Politická strana Baas (Strana arabské socialistické obrody) je vedoucí stranou v Sýrii. Jejím nejvyšším představitelem je syrský prezident Bašár al-Asad. Jeho zastávanou funkci ve straně je možné do češtiny přeložit jako „generální tajemník“. V původním jazyce je sice použit termín „regionální tajemník“, ale slovem regionální je myšleno pro celý region státního útvaru Sýrie. Nižším stupněm je „provinční tajemník“ či „oblastní tajemník“, což je úroveň jednotlivých provincií, případně guvernorátů v Sýrii. Termín generální tajemník je tak srozumitelnější český ekvivalent.

Hilal al-Hilal je druhým nejvyšším mužem ve straně Baas. Zastává funkci zástupce generálního tajemníka. Dříve působil jako „provinční tajemník“ pro provincii/guvernorát Aleppo.

Projev zástupce generálního tajemníka je shrnut do následujících hlavních věcných bodů:

  • Zažíváme globální válku médií a informační kampaň o tom, že zabíjíme lidi. My ale bojujeme proti terorismu a americkému imperialismu.
  • Ve světě jsou státy, které chtějí Sýrii poškodit, a státy, které Sýrii podporují.
  • Patříme k mírovému hnutí. Jsme absolutně pro mír.
  • Bojovali jsme proti teroristům, kteří sem přišli z 86 různých zemí. Tyto teroristé se vrací zpět do svých zemí, kde z nich budou zase teroristé.
  • Jsme geograficky malá země, ale přesto jsme dokázali porazit nepřítele a globální teroristy. Je nám ctí slavit vítězství v Sýrii. Brzy dosáhneme úplného vítězství a Sýrie se opět stane zcela svobodným státem osvobozeným od terorismu.
  • Jsme pyšní a jsme reálně pyšní – nejenom abstraktně, protože jsme fyzicky porazili teroristické gangy vedené USA.
  • Toto vítězství bylo založeno na třech faktorech:
    • ozbrojené síly a lidé,
    • vedení,
    • ideologie a historie.
  • Tyto tři zmíněné komponenty byly spojeny dohromady, přičemž naši ideologii šíří především prezident Bašár al-Asad.
  • Naše historie má vítězné vůdce a Bašár al-Asad se stal jedním z nich.
  • Syrská armáda je ideologickou armádou a pod svým vedením bojovala a vybojovala cenná vítězství a osvobodila značné území.
  • V Sýrii není město ani místo, kde by teroristé našli útočiště. A my chceme dobýt všechna místa a osvobodit syrský lid.
  • Máme v Sýrii unikátní zkušenost: prezident Asad už udělil několik amnestií a ukázal svým vedením, kdo je špatný a kdo bojuje za své právo.
  • Dostává se nám podpory od několika zahraničních zemí, ale také od Syřanů žijících v zahraničí, z nichž se někteří vracejí do své země, aby osobně podpořili náš boj zde.
  • Tato strana (rozuměj strana Baas – pozn. red.) je úspěšná, protože je blízko lidem – farmářům, dělníkům a dalším profesím, a zná jejich problémy a snaží se je řešit. Tato strana je rovněž na straně lidí a nesnaží se být jen politickou stranou. Děláme reálné věci. Jednáme pragmaticky a se skutečným zájmem.
  • Je nám potěšením vám říci, že mnoho vedoucích politiků pochází z naší strany včetně prezidenta B. Asada. Podíl naší strany na vedení země je 65 %. Někteří z vás si mohou myslet, že naše strana utlačuje jiné strany, ale vše řešíme v rámci vzájemného dialogu.
  • Proti nám je vedena globální válka. Naši lidé trpí a naše země potřebuje „slunce“. Vaše přítomnost tady nám dává sílu a pomáhá nám bojovat proti špatným věcem. Vaše přítomnost ukazuje světu, která strana je ta špatná. Jsme proti jakékoli intervenci a vměšování.
  • Jsme závislí na našich lidech a nikdy bychom bez nich nedosáhli našeho vítězství. Stejně tak vy nám pomáháte udržet si náš směr. Sýrie by nemohla uspět bez podpory syrského lidu a bez zahraniční pomoci.
  • Děkujeme vám všem a všem organizacím za podporu. Má to pro nás velký význam a povzbuzení do další práce.
  • Jsem si jistý o osudu Sýrie a jsem přesvědčen, že vaše příští návštěva už bude v situaci úplného vítězství a porážky všech teroristů.
  • Společně s dalšími organizacemi se snažíme analyzovat a odkrýt všechny lži a předložit je světu. Země, které lhaly, a ty, které podporovaly USA, jsou vlastně ty země, které pomohly vytvořit ISIS [1] a zaplavit Sýrii teroristy.
  • Uvedu příklad: Všichni vědí, že americké letouny přivážejí zbraně a potraviny pro ISIS, a dokonce se podílejí na přepravě jejich vůdců do bezpečí. Americké vzdušné síly spolupracují s ISIS – tohle víme přesně!
  • Rádi bychom s vámi zůstali déle, ale máme svůj program a další schůzky.

Po projevu představitele strany Baas byl poskytnut prostor pro otázky, komentáře a vyjádření hostů. Na každý jednotlivý výstup hostů Hilal al-Hilal krátce reagoval. Celý mítink trval přibližně jednu hodinu.

Celý mítink byl zaznamenáván technickými prostředky, a to jak ze strany informačních agentur, tak ze strany Kanceláře pro média a komunikaci s veřejností ze strany Baas.

Poznámka: Hodnocení obsahu projevu představitele strany Baas je součástí samostatného produktu s analýzou obsahu vystoupení vedoucích představitelů Syrské arabské republiky.


[1] Označení „Islámského státu“ jako ISIS se pojí k prostoru, jejž militanti obsadili napříč Irákem a Sýrií. V širším kontextu se tak jedná o „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS), případně „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL), přičemž Levanta je tradiční označení pro území na východním pobřeží Středozemního moře (v základním významu se jedná o geografický prostor, na němž se v současné době nacházejí Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestinská autonomie). ISIS/ISIL je propagandistické označení, které pomohl rozšířit Západ, čímž se velmi dobře uchytilo u široké veřejnosti (téma je součástí produktu, jež se zabývá západní propagací ISIS). V arabštině je používán akronym Daíš (v anglickém přepisu Daesh). Akronym Daíš může být považován za hanlivé označení z důvodu jeho podoby s arabským slovem Daís (Daes), což je označení pro toho, kdo něco ničí nebo pošlapává.


Zpravodajský produkt 11091
Souhrn přímých poznatků
© 2018 Agentura EXANPRO
17. prosinec 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza (12056)

Třetí část z „kvatrologie” pokračuje druhým dílem, v němž se zaměříme na podrobnější rozbor zapojení zpravodajských služeb* do kauzy Novičok v ČR. První díl této části s uvedením do problematiky včetně úkolování Bezpečnostní informační služby* (BIS) ze strany prezidenta ČR je obsažen v produktu 12055.   

Jednotlivé části kvatrologie nesou tyto názvy:

Zapojení českých zpravodajských služeb do kauzy Novičok (Новичoк – nováček) přineslo nejenom informace o Novičoku na území ČR, ale také ukázku o nedostatečném řízení a koordinaci činnosti zpravodajských služeb a usvědčení výkonných politiků z jejich politické podřízenosti západním mocnostem, kdy politici upřednostňují závěry ze zahraničí před závěry vlastních státních institucí – pokud od nich nějaké závěry vůbec požadují.   

Tematiku zapojení českých zpravodajských služeb do kauzy Novičok jsme rozdělili do následujících bodů:

  • A) Charakter utajení zprávy a hodnocení „úniku“ informací
  • B) Rozpor mezi závěrem BIS a VZ
  • C) Dekonflikce mezi zpravodajskými službami
  • D) Výroba versus mikrosyntéza
  • E) Závěrečné zvláštnosti

A) Charakter utajení zprávy a hodnocení úniku informací

Prezident České republiky Miloš Zeman obdržel po zaúkolování BIS písemnou odpověď se stupněm bezpečnostního utajení* „VYHRAZENÉ“, což je nejnižší stupeň ze čtyř používaných stupňů v ČR. Také k tomuto prezident přihlédl a dovolil si některé věty ze zprávy citovat (viz předchozí díl).

Jelikož prezident úmyslně zveřejnil jím vydaný úkol pro BIS, bylo možné předpokládat, že bude chtít veřejnost seznámit také s výsledkem zjištění BIS, a to třeba jen skrze krátkou poznámku. Toto mohli pracovníci BIS jako profesionální zpravodajští důstojníci* predikovat (koneckonců vytváření predikcí* je součástí jejich pracovní náplně). Pokud by tedy odhadli chování prezidenta Zemana a přitom by usilovali o to, aby text ze zprávy, byť jen jeho malou část, nezveřejňoval, použili by vyšší stupeň utajení než „VYHRAZENÉ“ (stupeň utajení písemné informace* či zprávy* určuje její tvůrce, a to podle stanovených podmínek a aktuálních okolností).

Další otázkou je, zdali se v případě prezidenta republiky jednalo o únik informací a tím i porušení zákona. K vyvození nějakého závěru je samozřejmě nejprve nutné znát několik relevantních bodů z českých zákonů. K těmto bodům patří:

14. prosinec 2018

Souhrnné hodnocení (12055)

Přinášíme třetí část z „kvatrologie” o hodnocení situace ohledně skupiny chemických látek Novičok na území České republiky se zahrnutím reakce politiků, působení sdělovacích prostředků, činnosti zpravodajských služeb a dalších institucí a významu celého šetření ve spojení s incidentem v britském městě Salisbury. 

Jednotlivé části kvatrologie nesou tyto názvy:

Úvod do problematiky

V souvislosti s incidentem v anglickém Salisbury (4. března 2018) vydalo Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace zprávu (17. března 2018), že látka použitá při otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery, jež byla britskými úřady určena jako látka řady Novičok, mohla nejpravděpodobněji pocházet ze zemí, které se intenzivně zabývaly výzkumem právě látek řady Novičok. Ve zprávě byly zmíněny země jako Velká Británie, Slovensko, Česká republika a Švédsko. Rovněž Spojené státy by měly být podle sdělení ruského ministerstva v této kauze uvažovány. 

Zapojení českých zpravodajských služeb

Do záležitosti se vložil prezident České republiky Miloš Zeman, když 26. března uložil Bezpečnostní informační službě*(BIS) úkol, aby objasnila situaci ohledně Novičoku na území ČR. Svou aktivitu záměrně zveřejnil v médiích. V tomto ohledu se projevila i Česká televize, respektive opakovaná nepřipravenost jejích pracovníků (viz produkt 13041).

V rámci úkolování BIS je zarážející, že si prezident vybral přednostně právě tuto službu. Jednalo se přece o bojové otravné látky (podle sdělení Britů), a tak by mu mnohem lépe posloužila vojenská zpravodajská služba čili Vojenské zpravodajství* (VZ), které má lepší znalosti, možnosti a přístupy k záležitostem vojenské problematiky. Záhy se ale ukázalo, že VZ se do případu aktivně vložilo, neb se jednalo o jeho prostor odborné odpovědnosti. Avšak zde narážíme na termín dekonflikce*, což se také projevilo v samotných zprávách obou zpravodajských služeb a v interpretaci obsahu zpráv. Je to doklad také o tom, jak odborně jsou české zpravodajské služby řízeny, a jak je koordinována jejich činnost (viz dokument 12032 A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby).

Obecně lze hodnotit, že VZ se snažilo vypracovat zprávu nestranným způsobem, kdežto u zprávy BIS nelze hodnotit, že by autoři zprávy a vedení BIS konali zcela nestranně (viz rozbor příslušného bodu). Neprofesionální přístup BIS je rozebrán také v produktu 12014 Prvotní hodnocení výroční zprávy BIS za rok 2015, v němž jsou uvedeny odkazy na další produkty s hodnocením pracovní činnosti BIS.

Jaké byly neshody ve zprávách obou zpravodajských služeb a co obě zprávy skutečně odhalily o látkách řady Novičok na území ČR? Jak zprávy přispěly k usvědčení českých politiků z jejich politické podřízenosti západním mocnostem? A jak to bylo s utajením obou zpráv?

Prezident ČR Miloš Zeman uložil úkol BIS v tomto znění: Zjistit, zda se na území České republiky nevyvíjel nebo neskladoval nervový jed Novičok, ať už v průmyslových, nebo vědeckotechnických zařízeních.

Prezident Zeman shrnul závěry BIS a dalších státních organizací ohledně vývoje, testování a výroby bojových otravných látek řady Novičok na území ČR v TV Barrandov v pořadu „Týden s prezidentem” odvysílaného dne 3. května 2018. Podle prezidenta ČR je odpověď kladná, přičemž zmínil či citoval následující:

„V listopadu minulého roku ve Vojenském výzkumném ústavu Ministerstva obrany v Brně byl testován nervově paralytický jed označovaný jako A230. Množství toho vyrobeného jedu bylo údajně poměrně malé a po testování byl tento jed zničen. To je tedy základ této zprávy. Zadruhé Vojenský historický ústav, ale například i Státní úřad pro jadernou bezpečnost tvrdí, že to nebyl Novičok, ale nějaký jiný produkt. Ale dostal jsem naopak zprávu Vojenského obranného zpravodajství, kde se explicitně říká, že přípravek A340 (rozuměj A230 – pozn. red.) je Novičok. Nuže co? Protože Vojenské obranné zpravodajství je této tematice blíže než například BIS, tak jsem přihlédl k jeho názoru a udělal jsem si takový závěr: Byl u nás vyráběn a testován Novičok, byť v malém množství, a poté zničen. Víme kde a víme kdy. A je pokrytectví předstírat, že nic takového nebylo.“

Poznámka 1 k vyjádření prezidenta: Vojenské obranné zpravodajství (VOZ) je již historický název zpravodajské služby z 90. let. Ve zmíněných letech byly v resortu Ministerstva obrany ČR dvě zpravodajské služby: VOZ jako kontrazpravodajská služba* a Vojenská zpravodajská služba (VZSl) jako výzvědná služba*. Tyto dvě služby byly k 1. lednu 2005 fakticky sloučeny a vznikla jedna služba s názvem Vojenské zpravodajství* (VZ), která zahrnuje jak složku kontrazpravodajskou, tak složku výzvědnou neboli složku zahraničního zpravodajství*.

Poznámka 2 k vyjádření prezidenta: Prezident zmínil nesprávné číslo látky z řady Novičok. Novičok s označením A340 neexistuje. Zřejmě zaměnil toto označení s často používaným typem dopravního letounu Airbus A340.

Reakce na vyjádření prezidenta ČR byly velmi zajímavé, ale vesměs zaujaté. Současně s reakcemi nastal pokrytecký posun ve vystupování oponujících politiků ohledně pohledu na kauzu Novičok v ČR. Úkolem obecně bylo zjistit, zda se na území ČR „vyskytoval“ Novičok, přičemž oponující politici ihned v počátku cokoli o Novičoku v ČR rezolutně odmítali (viz dokument 11070). Avšak jakmile šetření přineslo fakt, že Novičok (bez ohledu na konkrétní typ) se na území ČR „vyskytoval“, tak protestující politici náhle ustoupili z původního tvrzení o nepřítomnosti Novičoku v ČR a začali vykládat, že se nejednalo o žádnou výrobu, ale o „pouhou“ mikrosyntézu.

Další reakcí na prezidentovo vyjádření bylo obvinění z uvolnění utajovaných informací, přičemž někteří politici zdůrazňovali, že to nepůsobí dobře před našimi „spojenci“. Nakládání s utajovanými informacemi má však svá zákonná specifika, která popisují, kdo a kdy se dopouští provinění při manipulaci s utajovanými informacemi.

Objasnění diskutované problematiky ohledně kauzy Novičok na území ČR provedeme s rozdělením to následujících bodů:

  • A) Charakter utajení zprávy a hodnocení „úniku“ informací
  • B) Rozpor mezi závěrem BIS a VZ
  • C) Dekonflikce mezi zpravodajskými službami
  • D) Výroba versus mikrosyntéza
  • E) Závěrečné zvláštnosti

Rozbor výše zmíněných bodů je předmětem následujícího produktu, který jako druhý díl přímo navazuje na danou tematiku.

Související zpravodajské produkty:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12055
Souhrnné hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO