Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

22. prosinec 2017

Odborný slovník – přehled termínů (41033)

Obsahem produktu je abecední přehled odborných termínů zpracovaných ke dni 20. prosince 2017 (357 položek včetně zdvojených termínů se shodným významem). Nové položky, které byly do slovníku zahrnuty od posledního shrnutí (23. června 2017) jsou psány modrým písmem. Definice termínů s jejich výkladem jsou uvedeny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze". Slovník je nepřetržitě rozšiřován a doplňován o další výrazy a slovní spojení. Obsah slovníku se pojí jak k odbornému zpravodajskému názvosloví, tak ke slangovým obratům zpravodajského žargonu, a dále k obecnějším výrazům, které mají se zpravodajskou činností souvislost. Součástí slovníku jsou také zpravodajské agentury (služby) a jejich stručný popis (postupně rozšiřováno a doplňováno). 

ABECEDNÍ PŘEHLED

A
 
Agent
Agent dublér (double agent)
Agent chodec
Agent krtek (mole)
Agent pramen
Agent provokatér
Agent s vlivem (agent of influence)
Agent ve svém místě (agent-in-place, recruitment-in-place)
Agentura (agency)
Agenturní situace (agent situation)
Agenturní síť (agent net)
Akceschopnost (actionability)
Aktivní opatření (active measure)
Aktuálnost
Analytická důvěra (analytic confidence)
Analytická úloha
Analytický nález
Analytik (analyst)
Analytika (analytics)
Analýza (analysis)
Asymetrická hrozba (asymmetric threat)
Asymetrický boj / asymetrický způsob vedení boje (asymmetric[al] warfare)
Atentát
 
B
 
Berkut (orel skalní)
Bezpečnostní hrozba (security threat)
Bezpečnostní incident (security incident)
Bezpečnostní informační služba - BIS (Security Information Service)
Bezpečnostní opatření (security measure)
Bezpečnostní osvědčení / bezpečnostní oprávnění (security clearance)
Bezpečnostní prověřování (security clearance investigation, security vetting)
Bezpečnostní riziko (security risk)
Bezpečnostní služba (security service)
Bezpečnostní vakuum (security vacuum)
Bílá infiltrace (white infiltration)
BIRDS (Bureau of Intelligence and Research of the Department of State)
BIS
Bojová operace (combat operation)
Bojové zpravodajské vědění / bojové zpravodajství (combat intelligence)
Brífink (briefing)
 
C
 
CIA (Central Intelligence Agency)
Cíl (target)
Cirkulující hlášení (circular reporting)
CSIS (Canadian Security Intelligence Service)
Cvičení (exercise)
 
Č
 
Časově citlivý cíl (time-sensitive target, TST)
Časově citlivý targeting (time-sensitive targeting, TST)
Černá infiltrace (black infiltration)
 
D
 
Debrífink (debrief/debriefing)
Defekce (defection)
Defektor (defector)
Dekódování (decoding)
Dekonflikce (deconfliction)
Dekonspirace (deconspiracy)
Demaskující příznaky
Dešifrování (decryption, decoding, deciphering)
Dezinformace (disinformation)
Dezinformace pravdou (disinformation by telling/releasing the truth)
DIA (Defense Intelligence Agency)
Diagnostická hodnota (diagnostic value)
Diverze (diversion)
Domněnka (assumption)
DRM (Direction du renseignement militaire)
Dublér (doubler)
Důkaz (evidence)
Dvojitý agent (double agent)
 
E
 
Exfiltrace (exfiltration)
Extremismus (extremism)
Extremista (extremist)
 
F
 
Fabulace (fabrication)
Fabulátor / fabulista (fabricator)
Fakt / Faktum (fact)
Fakta (facts)
Faktická informace 
Faktický údaj / fakt / faktum
Fasáda (front)
FBI (Federal Bureau of Investigation)
Fundamentalismus (fundamentalism)
Fundamentalista (fundamentalist)
 
G
 
GCHQ (Government Communications Headquarters)
Geoprostorová informace (geospatial information)
Geoprostorové zpravodajské vědění / geoprostorové zpravodajství (geospatial intelligence, GEOINT)
GRU (ГРУ - Главное разведывательное управление)
 
H
 
Hard target
HIC (high-intensity conflict)
Hodnocení (assessment)
Hodnocení teroristické hrozby (terrorism threat assessment)
Hrozba (threat)
HUMINT / Human Intelligence
Hybridní válka/válčení (hybrid warfare)
Hypotéza (hypothesis)
 
I
 
Ilegál / nelegál (illegal)
Improvizované výbušné zařízení (Improvised Explosive Device, IED)
Incident 
Indicie (indication, circumstantial evidence)
Infiltrace (infiltration)
Informace (information)
Informační požadavek (information requirement)
Informační vytěžování (information exploitation)
Informační zdroj (information source / source of information)
Informátor (informant)
INR / BIRDS (Bureau of Intelligence and Research / Bureau of Intelligence and Research of the Department of State)
Islamismus (islamism)
Islamista (islamist)
 
J
 
Jev
 
K
 
Klamná operace / klamná činnost / klamání (deception operations / deception)
Klíčový terén/prostor (key terrain)
Kódování (encoding)
Konflikt nízké intenzity (low-intensity conflict - LIC)
Konflikt střední intenzity (middle-intesity conflict - MIC)
Konflikt vysoké intenzity (high-intensity conflict - HIC)
Konspirace (conspiracy)
Konspirační byt / konspirační dům (safe house)
Konspirační schůzka
Konspirační teorie (conspiracy theory, správné spojení je „teorie o konspiraci")
Kontakt (contact)
Kontrarozvědná činnost
Kontrarozvědná služba
Kontrašpionážní služba / kontrarozvědná služba (counterespionage agency)
Kontrazpravodajská činnost (counterintelligence activity / counterintelligence)
Kontrazpravodajská služba (counterintelligence service)
Kontrazpravodajské vědění (counterintelligence)
Konvenční boj / konvenční způsob vedení boje (conventional warfare)
Konvenční hrozba (conventional threat)
Krtek (mole)
Krycí doklady (cover ID documents/papers)
Krycí legenda/identita (cover legend/identity)
Krycí organizace / krycí firma (front organization / cover organization)
Kryptoanalýza (cryptanalysis)
Kryptografický algoritmus (cryptographic algorithm)
Kryptografický klíč (cryptographic key)
Kryptografie (cryptography)
Kryptogram (cryptogram, cryptograph)
Kryptologie (cryptology)
 
L
 
Léčka (ambush)
Legál
Legenda (legend)
Letmé předání (brush pass)
LIC (low-intensity conflict)
Lidský zdroj (human source)
Logický úsudek (inference)
Lokalizace provalu (blow containment)
 
M
 
Mandžuský kandidát (Manchurian candidate)
Maskování (camouflage)
Měkký cíl / slabý cíl (soft target)
Metodické a praktické úkolování zdrojů a agentur (methodical nad practical tasking of sources and agencies)
MI5 (Military Intelligence, Section 5)
MI6 (Military Intelligence, Section 6)
MIC (middle-intensity conflict)
Militant (militant)
Militantní radikál (militant radical)
Militantní radikalismus (militant radicalism)
Misinformace (misinformation)
Monitorování (monitoring)
Motiv (motive)
 
N
 
Národní bezpečnost (national security)
Národní zpravodajská rada USA (US National Intelligence Council, US NIC)
Naslouchání
Nebojová operace (noncombat operation)
Nekonvenční boj / nekonvenční způsob vedení boje (unconventional warfare / irregular warfare)
Nekonvenční hrozba (unconventional threat)
Nelegální migrant (illegal migrant)
Nepřímý důkaz (circumstantial evidence)
Neřízený lidský zdroj (uncontrolled human source)
Neřízený zdroj (uncontrolled source/asset)
NSA (National Security Agency)
 
O
 
Oblast (area, field) 
Odkopaný agent (blown agent)
ODNI (Office of the Director of National Intelligence, DNI Office)
Odpověď na žádost o informaci (Response to Request For Information, RRFI)
Ohrožení (threat)
Ochranná vazba (protective custody)
Operace (operation)
Operace jiná než válka (operation other than war, OOTW)
Operace pod falešnou vlajkou (false flag operation)
Operační systémy bojiště (BOS - Battlefield Operating Systems)
Operační zpravodajské vědění / operační zpravodajství (operational intelligence)
Operativec (operative)
Osamělý vlk (lone wolf / lone wolf fighter)
Ozbrojený konflikt (armed conflict)
 
P
 
Penetrace (penetration)
Podvratná činnost (subversion)
Politický radikál (political radical)
Populismus (populism)
Populista (populist)
Potvrzení platnosti zdroje (source validation)
Povrchní kontakt (brush contact)
Pozorování (observation)
Pravděpodobnost (probability, possibility, likelihood)
Premisa / předpoklad (premise / premiss) 
Primární zdroj (primary source)
Prioritní zpravodajský požadavek (Priority Intelligence Requirement, PIR)
Proaktivní činnost (proactive activity)
Proces penetrace (process penetration)
Propaganda (propaganda)
Propátrávání (reconnaissance)
Prostor zpravodajské odpovědnosti (Area of Intelligence Responsibility, AIR)
Prostor zpravodajského zájmu (Area of Intelligence Interest, AII)
Proval (blow)
Provalená operace (blown operation)
Provalený agent (blown agent)
Provokace (provocation)
Průmyslová špionáž (industrial espionage)
Průzkum (reconnaissance, RECON/RECCE)
Přeběhlík (defector)
Přebourání
Přebouraný zdroj
Předpojatost (bias, prejudice)
Předpoklad
Přepad (raid)
Přesnost a správnost (precision and accuracy / precise and accurate)
Příčina (cause)
Příčina a následek (cause and effect)
Přijatelné riziko (acceptable risk)
Přímý důkaz (direct evidence)
PSC / PMC (Private Security Company/Contractor // Private Military Company)
Psychologické profilování (psychological profiling)
Psychologický profil (psychological profile)
 
R
 
Radikál (radical)
Radikalismus (radicalism)
Radikalizace (radicalization)
Relevantnost / relevance (relevancy)
Rezident
Rezidentura
Reziduální riziko (residual risk)
Riziko (risk)
Rozhodovací proces (decision-making process)
Rozvracení republiky/státu (subversion)
 
Ř
 
Ředitel národního zpravodajství (Director of National Intelligence, DNI)
Řídící důstojník (officer in charge, source/agent handler, case officer)
Řízený lidský zdroj (controlled human source)
Řízený zdroj (controlled source/asset)
 
S
 
Sabotáž (sabotage)
SBU (Security Service of Ukraine)
SCRS (Service canadien du renseignement de sécurité)
Sféra vlivu (sphere of influence, SOI)
SIS (Secret Intelligence Service)
Situace (situation)
Sledování (surveillance)
Soft target
Soukromá bezpečnostní agentura (Private Security Company/Contractor, PSC)
Specifický informační požadavek (Specific Information Requirement, SIR)
Společná zpravodajská příprava operačního prostředí (Joint Intelligence Preparation of the Operational Environment, JIPOE)
Spolupracující kontakt (cooperative contact)
Správnost a přesnost (accuracy and precision /accurate and precise)
Strategické zpravodajské vědění / strategické zpravodajství (Strategic Intelligence - STRATINT)
Strategie (strategy)
Stupeň bezpečnostního utajení (level of security classification)
Subagent (subagent)
Subverze (subversion)
Subzdroj (subsource)
SVR (СВР - Служба внешней разведки)
 
Š
 
Šaría (sharia[h], shari´a, sheria)
Šedá infiltrace (grey infiltration)
Šetření (inquiry)
Šifra (code, cipher)
Šifrování (encryption, encoding)
Špion (spy)
Špionáž (espionage, spying)
 
T
 
Taktické zpravodajské vědění / taktické zpravodajství (tactical intelligence, TACINT)
Taktika (tactics)
Targeting
Teorie o konspiraci (conspiracy theory) 
Teror (terror)
Terorismus (terrorism)
Terorismus osamělých vlků (lone wolf terrorism)
Terorismus toulavých/zbloudilých psů (stray dog terrorism)
Terorista (terrorist)
Teroristická hrozba (terrorist threat)
Teroristická skupina (terrorist group)
Teroristické ohrožení
Teroristický útok / teroristický čin (terrorist attack / terrorist act)
TESS-OC
Toulavý pes / zbloudilý pes (stray dog)
Tvrdý cíl / silný cíl (Hard target)
 
U
 
Údaj (data point, entry)
Událost (event)
Uprchlík / běženec (refugee)
Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI (Office for Foreign Relations and Information)
Úřad ředitele národního zpravodajství (Office of the Director of National Intelligence, DNI Office, ODNI)
Úsudek (judgement, opinion)
Utajovaná informace (classified information)
Utajovaná operace (clandestine operation)
ÚZSI
 
V
 
Válka (war)
Válečná operace (war operation)
Vedoucí agent (leading agent)
Vlivové operace (influence operations)
Vlk samotář (lone wolf / lone wolf fighter)
Vojenské zpravodajství - VZ (Military Intelligence)
Výpad (foray)
Výstup
Vyšetřování (investigation)
Vytěžování (exploitation)
Vyzvědač (spy, agent)
Vyzvědačství (espionage, spying)
Výzvědná služba (foreign intelligence service, spy service) 
VZ (Vojenské zpravodajství, Military Intelligence)
 
W
 
Walk-in
 
Z
 
Zahraniční zpravodajství (foreign intelligence, FI)
Zájmová osoba (person of interest / subject of interest)
Zájmový objekt (object of interest)
Zájmový prostor (area of interest)
Základní zpravodajství / základní zpravodajské vědění (basic intelligence)
Zastřená operace (covert operation)
Zavádějící zpráva (výstup)
Závěr (conclusion)
Zbytkové riziko (residual risk)
Zdroj (source, asset)
Zpráva / hlášení (report)
Zpravodajec
Zpravodajská agentura (intelligence agency)
Zpravodajská aktuálnost
Zpravodajská analýza (intelligence analysis)
Zpravodajská činnost (intelligence activity)
Zpravodajská disciplína / zpravodajský obor (intelligence discipline)
Zpravodajská fabulace (intelligence fabrication)
Zpravodajská hra
Zpravodajská informace (intelligence information - intel info)
Zpravodajská komunita (intelligence community)
Zpravodajská mezera (intelligence gap)
Zpravodajská odpovědnost (intelligence responsibility)
Zpravodajská organizace (intelligence organization)
Zpravodajská otázka
Zpravodajská podpora (intelligence support)
Zpravodajská příprava bojiště/operace (Intelligence Preparation of the Battlefield/Operation, IPB)
Zpravodajská situace (intelligence picture/situation)
Zpravodajská služba (intelligence service, intelligence agency)
Zpravodajská vycpávka (intelligence padding)
Zpravodajské cvičení (intelligence exercise)
Zpravodajské hlášení (Intelligence Report - INTREP)
Zpravodajské hodnocení (intelligence assessment)
Zpravodajské překlenutí/překřížení (intelligence crossover)
Zpravodajské vědění (intelligence)
Zpravodajské vědění z lidských zdrojů (Human Intelligence, HUMINT)
Zpravodajský analytik (intelligence analyst)
Zpravodajský brífink (intelligence brief/briefing)
Zpravodajský cyklus (intelligence cycle, intelligence process)
Zpravodajský důstojník / zpravodajec (intelligence officer)
Zpravodajský fabulátor (intelligence fabricator)
Zpravodajský námět
Zpravodajský obor / zpravodajská disciplína (intelligence discipline)
Zpravodajský operativec (intelligence operative)
Zpravodajský požadavek (intelligence requirement)
Zpravodajský proces (intelligence process, intelligence cycle)
Zpravodajský produkt
Zpravodajský přínos
Zpravodajský souhrn (Intelligence Summary - INTSUM)
Zpravodajský štáb (intelligence staff)
Zpravodajský výstup
Zpravodajský zájem (intelligence interest)
Zpravodajský závěr
Způsoby získávání informací při pozemním průzkumu / způsoby pozemního průzkumu
Zverbování v místě (recruitment in place)
Zvláštní agent (special agent)
Zvláštní operace 
 
Ž
 
Žádost o informaci (Reguest For Information, RFI)
Životně důležitý (rozhodující) terén/prostor (vital ground / decisive terrain)
 
 
Definice a výklady všech uvedených odborných termínů jsou dostupné v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze".
 

Zpravodajský produkt 41033
Odborný slovník
© 2017 Agentura EXANPRO
 
 
 
18. prosinec 2017

Specifická analýza (11060)

Česká televize v rámci volební kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny (říjen 2017) výrazně zvýhodnila deset politických subjektů1, přičemž kandidovalo celkem 31 politických stran nebo hnutí. Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů obsahuje paragraf 16 s názvem „Volební kampaň“, v němž je následující odstavec:

„Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice.“ (§ 16 odst. 8)

Výše uvedené ustanovení zákona bylo splněno tím, že se v České televizi od 4. do 18. října 2017 vymezil prostor, v rámci něhož byly na programu ČT1 a ČT2 vysílány šoty jednotlivých kandidujících subjektů. Vymezený prostor neboli pořad nesl vždy název „Vyhrazeno pro pořady politických stran, politických hnutí a koalicí kandidujících ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017“. Celkový vysílací čas dosáhl v tomto případě 16 hodin a 40 minut. 

Česká televize dále poskytla všem zástupcům kandidujících politických subjektů rovnoměrně rozdělený čas v pořadu „Události, komentáře“ (pro každý subjekt zhruba 12 minut), avšak tím spravedlivé rozdělení vysílacího času končí. Pro další vysílací čas a pořady v rámci volební kampaně si pracovníci ČT sami určili kritérium, podle něhož zvýhodnili deset politických subjektů. Pro deset vybraných politických subjektů tak bylo v následujícím nerovnoměrném rozdělení vyčleněno 30 vysílacích hodin. Naproti tomu zbylých 19 subjektů, jejichž zástupci přijali pozvání do ČT (zástupci dvou subjektů se v ČT neobjevili), mělo k dispozici pouze 3 hodiny a 30 minut vysílacího času.

Navíc bylo oněch 30 „bonusových“ hodin zařazeno do hlavního vysílacího času (za hlavní vysílací čas je u televize považována doba od 18:00 do 23:00 hodin). Všech deset politických subjektů tak pravidelně (opakovaně) vystupovalo na obrazovkách ČT, a to od 15. září do 19. října 2017 vždy v pondělí, středu a pátek kromě poslední relace, jež byla místo středy vysílána ve čtvrtek, tedy den před volbami, aby se stala přitažlivějším a vlivnějším dílem.

Déle než měsíc mohli čeští voliči při zapnutí programu ČT24 ve večerních hodinách sledovat řečnění zástupců z deseti zvýhodněných politických subjektů. Vyčleněné hodiny byly rozděleny do 15 vysílacích relací vždy po dvou hodinách. Všechny relace tvořily seriálový pořad pojmenovaný „Předvolební debata“ s doplněním konkrétní oblasti, o níž se v příslušné relaci debatovalo. Výjimkou byl poslední díl, který se jmenoval „Superdebata: Poslední slovo“ a byl vysílán v předvečer voleb do Poslanecké sněmovny. 

Zástupci zbylých subjektů se museli spokojit s pořadem „Politické spektrum“, jenž byl vysílán pouze v sobotu v odpoledních hodinách (vždy po zprávách po 14. hodině). Celkem byly odvysílány pouhé čtyři díly „Politického spektra“ věnované představení politických subjektů prostřednictvím jejich zástupců. Každý díl trval necelou jednu hodinu. Vždy, až na jeden díl, to byly díly s pěti hosty (jeden díl byl se čtyřmi hosty vzhledem k počtu přijatých pozvání), což znamená, že zástupci ze zbylých 19 politických subjektů v nich nemohli vystupovat opakovaně, ale vždy jen jednou. Poslední díl „Politického spektra“ věnovaný politickým subjektům skončil dnem 7. října 2017, čímž se na celých 14 dnů před volbami omezila této skupině politických subjektů možnost vystupovat v televizi a působit na voliče. Na rozdíl od nich mohli zástupci zvýhodněných deseti stran a hnutí vystupovat v ČT až do předvečera sněmovních voleb. 

Moderátor Jakub Železný objasnil zvýhodnění vybraných politických subjektů v úvodu prvního dílu „Předvolební debaty“ (15. září 2017) následujícím způsobem:  

„Pojďme si ve stručnosti vysvětlit, proč vlastně 14 debat a proč vlastně deset politických subjektů. Nejsilnější strany, které se nominovaly do debaty na základě volebního potenciálu dle TNS Kantar a Medianu jsou tady, respektive jejich zástupci. Česká televize ten volební potenciál zveřejňovala v nedělních událostech a je pochopitelně také k nahlédnutí na našem webu, tedy na stránkách www.ct24.cz.“

Moderátor Vladimír Kučera to samé v pořadu „Politické spektrum“ (16. září 2017), kam byli pozváni první zástupci zbylých kandidujících subjektů, vysvětlil takto:

„Česká televize představí všechny strany a všechna hnutí, které v letošních volbách kandidují do sněmovny. Kritériem rozdělení je průzkum veřejného mínění, průzkum takzvaného volebního potenciálu. Ten průzkum proběhl na začátku září a ti, kteří dosáhli na prvních deset míst v tomto průzkumu, se zúčastní tematických debat večer na ČT24. Další od 11. místa přivítáme zde v Politickém spektru sestupně podle volebních čísel.“

Česká televize jako veřejnoprávní televize měla přirozenou a morální povinnost rozdělit všechen vysílací čas věnovaný volební kampani rovnoměrně mezi všechny kandidující politické strany a hnutí. V opačném případě se jedná o narušování rovnoměrné volební soutěže a neoprávněné ovlivňování voleb. Rozdělení vysílacího času rovným dílem se nekonalo, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o stanovených 14 hodin, anebo o rozšířený počet vyčleněných hodin. Zásahem České televize měl každý z deseti zvýhodněných politických subjektů k dispozici 3 hodiny (pokud nepočítáme vstupy moderátora). Zbylých 19 subjektů pak mohlo využít jen po 11 minutách vysílacího času, a to ještě mimo hlavní vysílací čas. Takovýto přístup veřejnoprávní televize není v pořádku. 

Česká televize si sama stanovila kritérium pro zvýhodnění několika subjektů. Jenže veřejnoprávní Česká televize nemá právo stanovovat žádné kritérium pro volební kampaň na svých obrazovkách, nýbrž bezpodmínečně dodržovat rovnoměrný přístup ke všem kandidujícím. Jediným kritériem pro Českou televizi je zákon. Navíc výzkum veřejného mínění je jen orientační prostředek pro náhled na pravděpodobný vývoj situace, ale nikoli prostředek, ze kterého by měla vycházet nějaká pravidla či kritéria.

V demokratické společnosti, o kterou se politici neustále opírají, není možné zvýhodňovat část politických subjektů, a to ještě ve více oblastech jako zvýhodnění v množství poskytnutého vysílacího času, zvýhodnění v zařazení do hlavního vysílacího času a zvýhodnění v možnosti působit na voliče až do konce posledního dne před dnem voleb. V případě poslední výhody, kdy ještě 16 hodin před otevřením volebních místností promlouvali zástupci deseti upřednostněných subjektů z obrazovky České televize k voličům, postrádá jaksi smysl ustanovení zákona (§ 16 odst. 8), v němž se píše o ukončení vyhrazeného vysílacího času 48 hodin před zahájením voleb.

Pokud by si oněch deset politických subjektů tyto výhody platilo jako výdaje na svou volební kampaň, byla by to jiná situace (vyjma podmínky o ukončení vyhrazeného času 48 hodin před zahájením voleb). Avšak potom by to musely vykázat v souladu se zákonem. Ale jak by své příjmy vykazovala veřejnoprávní Česká televize?

Zajímavý je odstavec 4 paragrafu 16, podle něhož může starosta pro účely volební kampaně vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů pod podmínkou, že její využívání bude odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic. Pokud by ale postupoval jako Česká televize, tak by přece mohl vyčlenit více plochy pro vybrané politické subjekty, čímž by však na druhou stranu porušil zákon. Proč ale nikdo neřeší za porušení zákona Českou televizi, která ve svém vysílání poskytla speciální prostor (propagaci a reklamu navíc) pro vyvolené politické strany a hnutí?

Česká televize tímto přístupem poškodila větší část kandidujících subjektů. Záměrem mohlo být zabránit tomu, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly nežádoucí politické subjekty, které v parlamentu ještě nepůsobily. To by ale mělo být předmětem šetření Rady ČT a Poslanecké sněmovny, která členy Rady ČT volí a odvolává. Ale nic se neděje. A proč taky, když se zvýhodnění týkalo politických stran, které byly v době volební kampaně v Poslanecké sněmovně. Česká televize tak mohla jenom plnit zadání státních institucí.

Související zpravodajský produkt:

Produkt 13029 Česká televize a její tristní a účelová anketa pro volební lídry aneb Jak se (ne)má ptát veřejnoprávní televize


1 K deseti zvýhodněným subjektům patřily ČSSD, ANO 2011, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, KSČM, SPD, Piráti, STAN a Zelení.


Zpravodajský produkt 11060
Specifická analýza
© 2017 Agentura EXANPRO
11. prosinec 2017

Specifické hodnocení (12033)

Američtí i ruští veteráni ze zpravodajských složek se podivují nad tím, jakým způsobem se evropské země podřídily nelegální migraci, čímž ji vlastně zlegalizovaly. Ztratila se hranice mezi legální a nelegální migrací, což je podle nich výzva pro další a další potenciální nelegální migranty s různými úmysly pro vstup do evropských zemí. Vše, co je nelegální, zvláště pak původem ze zahraničí, má vždy spojitost s národní bezpečností. O to závažnější je pasivní přístup jednotlivých vlád k nelegální migraci, a to především k migraci ze zemí ozbrojených konfliktů.

Podle závěrů zpravodajských služeb předkládaných politickým činitelům již déle než 15 let se v jakékoli nelegální migraci skrývá celá řada nezákonných aktivit. Samotná nelegální migrace je nezákonná aktivita, avšak v rámci této migrace jsou páchány i jiné nezákonné aktivity, a to nejen při překračování státních hranic, ale také při následném pobytu nelegálních migrantů na území evropských zemí. Široká škála trestné činnosti je prostřednictvím nelegálních migrantů dovážena do Evropy, kde se rozvíjí. Nelze tedy diskutovat o tom, zda je nelegální migrace spjata s přeshraniční a následnou trestnou činností (odpověď je vždy pozitivní), nýbrž o tom, do jaké míry jsou tímto negativním fenoménem postiženy jednotlivé evropské země (přičemž postiženy jsou vždy).

Nelegální migrace skýtá prostor pro převaděčství, pašeráctví, obchodování s lidmi, obchodování s drogami, kuplířství, extremismus1, terorismus* a pro další nezákonné aktivity. Zpravodajští veteráni ale zdůrazňují ještě jednu opomíjenou aktivitu, kterou je zpravodajská činnost ve prospěch cizích a často třetích zemí. Američané v této souvislosti upozorňují hlavně na občany ze Sýrie. Sýrie je již dlouhá léta ve sféře ruského vlivu, což se projevilo také na práci civilních a vojenských zpravodajských orgánů.

Američtí zpravodajci poukazují na to, že za éry Sovětského svazu patřila Sýrie k zemím, kde měla CIA* značné problémy získávat jakékoli „zpravodajské informace“*, protože se Syřanům dostávalo kvalitního výcviku v oblasti kontrazpravodajství právě od Rusů (viz termín kontrazpravodajská činnost*). V Sýrii byla vytvořena široká agenturní a informační síť (viz termín agenturní síť*), pro niž pracovalo mnoho Syřanů. Věděli velmi dobře, čeho si všímat a jak si všímat. Podobný rozvoj panoval rovněž ve výzvědné činnosti (viz termín výzvědná služba*). I přes ozbrojený konflikt tyto skutečnosti přetrvaly, a proto se američtí veteráni podivují nad tím, že některé země vytvářejí Syřanům volný vstup na svá území, aniž by disponovaly možnostmi a schopnostmi, jak tyto osoby prověřit (pokud vůbec existuje snaha o nějaké bezpečnostní prověření).

Evropské země a především pak členské země Evropské unie si tak dobrovolně vytvářejí rejdiště pro cizí agenty* a špiony*, které nemusejí mít napojení pouze na ruské zpravodajské služby, ale celou škálu služeb a organizací z různých zemí včetně USA (Američané se zpravodajskému působení proti tzv. spojencům nevyhýbají, neboť i je musejí ovlivňovat ve svůj prospěch). Využití takovýchto osob je v různém zaměření s možností jejich pozdějšího přemístění do jiného prostoru podle potřeb řídící organizace.

I dříve přicházela část agentů do západních zemí přes tehdejší „uprchlické tábory“ zejména v Rakousku a Německu, avšak dnes se naskýtá pohodlnější způsob přes dobře vybavené ubytovny s možností volného pohybu a okamžitým zapojením do všemožných aktivit. Dlouhodobé prověřování se nekoná, jelikož to ani není proveditelné (z důvodu těžkosti získat relevantní informace není možné provést dostatečné bezpečnostní prověření, přičemž při současném návalu cizinců a „vlídné” imigrační politice není ani možné věnovat dostatek času každému migrantovi). Úřady naopak poskytují „na požádání” novou identitu podle údajů sdělených samotnými migranty (velké množství migrantů nemá osobní doklady a je třeba je nějakým identifikačním průkazem vybavit, když už obdrželi povolení k pobytu).  

Ruští zpravodajští specialisté spatřují ohrožení v pronikání jak teroristů, tak agentů z Blízkého východu vycvičených západními zeměmi a militantními organizacemi na území Ruské federace, a to především do oblasti Severního Kavkazu (přednostně autonomní republiky Čečensko a Dagestán) a dále do středoasijských republik (Uzbekistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán a Turkmenistán). Ve zmíněných oblastech se odehrávala a stále odehrává skrytá náborová kampaň pro získání zahraničních bojovníků. Tito bojovníci prošli na Blízkém východě určitým výcvikem a bojovými zkušenostmi a nyní se část z nich vrací zpět do svých domovin. Jiní zahraniční bojovníci pokračují ve svém „zahraničním angažmá” a přesouvají se do jiných zemí v Africe (Egypt – zvláště Sinajský poloostrov, Libye, Súdán apod.) a Asii (Afghánistán, Malajsie, Indonésie, Filipíny apod.).

Do svých domovin se vracejí a do jiných zemí se přesouvají nejen vycvičení bojovníci, ale také vycvičení agenti, jejichž úkolem je budovat agenturní sítě, získávat zpravodajské informace a provádět podvratnou činnost*. Avšak v případě Ruské federace je tento návrat místních občanů či příchod nových cizinců značně ztížen přístupem státních úřadů, které přijaly celou řadu bezpečnostních opatření a které nelegální migraci považují stále za závažnou hrozbu pro národní bezpečnost.

Postup vlád evropských zemí je hodnocen jako ohrožení evropského prostředí pro nastávající léta. V tomto postupu nelze najít žádná pozitiva. Ani námitka, že se jedná o vhodnou pracovní sílu, neobstojí, neboť velká část osob z islámských zemí nepřišla do Evropy, aby zde plnohodnotně pracovala (většina nemá ani kvalifikaci). Nelegální migrace navíc významně zvyšuje známé i neznámé „reziduální riziko“*. Pokud tedy převažují negativa, musí v tomto přívětivém a pasivním přístupu Evropské unie a jednotlivých vlád existovat skrytý záměr. Otázkou tak je, o jaký skrytý záměr se jedná a v čí prospěch. Jádrem otázky je způsob využití migrantů. Je snad záměrem „rozvrátit“ Evropu, aby mohlo být vybudováno něco kompaktnějšího a lépe kontrolovaného? O podstatné části mužské populace migrantů se uvažuje jako o budoucí konfliktní a bojové síle využitelné v požadovaných geografických prostorech. Částečným vodítkem pro odpověď na skutečný záměr je fakt, že politika EU je pevně spjata se zahraniční politikou USA. A právě v tomto propojení by představitelé evropských zemí měli jasně odpovědět, jak si představují své působení v soupeření mezi USA a Ruskou federací. Další vodítka, analýzy, hodnocení a dílčí odpovědi na rozebíranou situaci lze nalézt ve zpravodajských produktech zmíněných v přehledu níže.

Zpravodajské produkty související s tematikou nelegální migrace:


1 Jedná se zejména o extremismus v jeho trestných formách (např. trestný čin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a další trestné činy).

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12033
Souhrnné hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO

 

5. prosinec 2017

Krátká analytická reakce (11059)

Pokus o vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělském království učiněný 27. října 2017 byl aktem, v jehož pozadí zůstala skryta jedna důležitá skutečnost, na kterou se dosud nikdo z novinářů neptal a nikdo ji ani jinak nerozebíral. Pokud nějaký celek usiluje o nezávislost, zvláště pak jedná-li se o menší územní celek bez potřebných silových struktur, je nutné, aby měl pro svůj záměr dostatečnou podporu zahraničních zemí. Jak to ale bylo v případě Katalánska?

Hodlá-li menší celek vyhlásit nezávislost, musí tento akt spojit s uznáním své nezávislosti na mezinárodní scéně. Vyhlášení nezávislosti malého územního celku musí být pro jeho přežití ihned následováno uznáním této nezávislosti klíčovými zeměmi, jinak celý akt postrádá smysl. Je tedy přirozené, že představitelé onoho celku musejí před vyhlášením nezávislosti získat určité garance od zahraničních zemí. A tady se dostáváme ke stěžejní otázce v případě Katalánska. Měla katalánská vláda nějaké garance pro uznání své nezávislosti na mezinárodní scéně? Pokud by tyto garance neměla, bylo by velmi bláhové vyhlásit nezávislost. Byli představitelé Katalánska opravdu tak bláhoví, aby tímto ukvapeným způsobem vyhlásili nezávislost a čekali, co se stane? Takto se přece nechovají odpovědní politici, kteří usilují o skutečnou nezávislost. Je zde však ještě jedna možnost, a to, že určité garance měli, ale jen garance předstírané.

Katalánská vláda si byla zcela jistě vědoma postavení centrální španělské vlády, která je podle ústavy odpovědná za zachování celistvosti Španělského království. Nebylo tedy možné jen tak bezhlavě vyhlásit nezávislost a myslet si, že to projde.

V případě Katalánska se hodně hovořilo o podpoře ze strany amerického finančníka a filantropa George Sorose. Avšak Soros sám o sobě nepředstavuje žádnou zahraniční zemi, ale představuje pouze prostředníka, jenž reprezentuje zájmy určité země nebo více zemí, případně zájmy vlivové skupiny. A pokud Soros podporoval nezávislost Katalánska, tak i on musel vědět, že to bez podpory zahraničních zemí nepůjde. Proč by tedy bez podpory zahraničních zemí přispíval ke katalánské nezávislosti?

Lidé s určitým bohatstvím, jako např. George Soros, mohli zbohatnout i díky tomu, že podporovali politiku určité mocnosti. Každá takováto osoba je jen prostým jednotlivcem, který může být kdykoli „eliminován“ (vyřazen z aktivní činnosti), pokud se nepodřídí vyšší politice a vyšším zájmům, anebo dokonce onu politiku svou činností poškozuje. Lidé, kteří jsou mediálně v popředí, nemusejí být hlavními strůjci příslušných událostí, ale jen prostředníky, v některých případech maximálně spolutvůrci. Tak je to také s americkým prezidentem, jenž je jen pouhým vykonavatelem americké zahraniční politiky, kterou může upravovat pouze dílčím způsobem.

Parlament autonomního Katalánska schválil deklaraci o nezávislosti na Španělském království dne 27. října 2017. Katalánští politici zřejmě chtěli předejít hlasování španělského senátu, jehož členové se chystali hlasovat o omezení katalánské autonomie. Senát španělského parlamentu ještě týž den svým hlasováním katalánskou autonomii tak jako tak omezil a španělská vláda se na svém krizovém zasedání rozhodla sesadit či propustit vládu v Katalánsku. Ještě ve stejný den se nesouhlasně o katalánské nezávislosti vyjádřili představitelé Evropské unie, NATO, Spojených států amerických, Velké Británie, Německa, Francie, Itálie a dalších zemí. Dne 30. října 2017 vyšlo prostřednictvím médií najevo, že sesazený premiér katalánské vlády Carles Puigdemont se s několika svými ministry nachází v Bruselu, kde podle jeho vlastních slov nechtěl žádat o azyl, ale pouze hledat bezpečí a svobodu a záruku spravedlivého procesu.  

V Katalánsku nebyl takový stav, který by hrozil ozbrojeným střetnutím, ani situace, jež by ohrožovala život Puigdemonta, a přesto se sesazený (z funkce propuštěný) předseda katalánské vlády náhle splašil a uprchl ze Španělska, čímž opustil i svůj katalánský lid, který povzbuzoval k nezávislosti Katalánska, jež chtěl vést jako samostatný celek. Následně se volně pohyboval po Belgii, fotografoval se v ulicích a restauracích s lidmi, zatímco zbytek jeho ministrů byl v Katalánsku zadržen. Cožpak se takto chová ryzí politik, jenž chce vést svůj lid? Co ho tak náhle vylekalo, že musel opustit své „milované“ Katalánsko? Musel si přece uvědomovat, že vyhlášení nezávislosti bude mít nějakou reakci a soudní dohru. Pokud by chtěl jít tvrdohlavě a „hrdinně“ za svým cílem i bez zahraniční podpory, tak by přece zůstal v Katalánsku a nechal se mediálně zadržet jako „národní hrdina“. Svým útěkem ale takovou image ztratil. Anebo byl zděšen, když žádná země neuznala nezávislost Katalánska, přičemž to mohl mít přes různé prostředníky předem přislíbeno? Pochopil snad, že byl politicky podveden a že se stal obětí připraveného scénáře?

Lidé jsou ke každé události zahrnuti přívalem informací, avšak i přesto vždy existují informační mezery, jež se v tomto přívalu ztrácejí a lidé je nevidí. Vidět by je však měli novináři a vyplňovat je svými správnými otázkami namířenými na ty správné funkcionáře. V případě Katalánska by měli novináři vyjasnit, jak to bylo nebo nebylo s tou zahraniční podporou přes různé prostředníky a jakou roli v tom sehrál George Soros, případně další osoby.

Pokud se jednalo o připravený scénář, mělo by být snahou nalézt odpověď na otázku, komu a čemu by celá věc měla posloužit. Nabízí se i varianta exemplárního potrestání těch, kteří se snaží „rozbíjet“ členské země Evropské unie. Tuto variantu velmi dobře podporuje sdělení, které 29. října 2017 pronesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker:

„Nepřeji si situaci, kde zítra bude EU tvořena 95 odlišnými státy. Musíme se vyvarovat těchto rozpadů, protože jich už máme mnoho a nepotřebujeme již žádný další.“

Kosovo se svými přibližně dvěma miliony obyvatel mělo na rozdíl od Katalánska (necelých osm milionů obyvatel) během vyhlášení své nezávislosti v roce 2008 jednoznačnou a silnou podporu zahraničních mocností. Kosovští představitelé vyhlásili nezávislost, neboť k tomu byli pobídnuti Spojenými státy, jejichž činitelé nezávislost Kosova okamžitě uznali, načež se k nim přidávaly ostatní „loajální“ země včetně České republiky. Kosovo byla ale trochu jiná politická písnička s jinou politickou orientací, i když pořád ve vše zastřešujícím vztahu USA versus Ruská federace s přispěním Evropské unie.


Zpravodajský produkt 11059
Krátká analytická reakce
© 2017 Agentura EXANPRO
28. listopad 2017

Specifická analýza – seriál ČT (13033)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci dokumentu. Následující případ z produkce České televize se týká účelové manipulace s cílem uvést veřejnost v omyl o reakci ruského prezidenta na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.

PŘÍPAD 7 (účelová manipulace s cílem vytvořit falešný obraz)

Česká televize (ČT) zveřejnila 10. listopadu 2016 na svém webu článek s názvem Prezident Trump: Velká neznámá pro Kreml i NATO. V tomto článku byla kromě zavádějících informací o vztahu Donalda Trumpa k Severoatlantické alianci (analyzováno v produktu 13012 Donald Trump a Severoatlantická aliance publikovaném v listopadu 2016) také mediální manipulace s použitím fotografie ruského prezidenta se sklenkou šampaňského (viz přiložený snímek) bez vysvětlení, k jaké přesné události se zachycená fotografie vztahuje. ČT k fotografii pouze uvedla, že zdrojem je Reuters (objasnění skutečného významu fotografie dále v dokumentu). Pravdivé vysvětlení k fotografii bylo vynecháno záměrně, neboť podle přiloženého textu bylo snahou ČT podsunout čtenářům, že prezident Putin připíjí na vítězství Trumpa v prezidentských volbách. Česká televize tím nemohla skrýt snahu vyvolat dojem po vzoru svých amerických a britských kolegů, že Putin se tímto přípitkem vlastně přihlásil k tomu, že stál za aktivním ovlivněním amerických voleb v Trumpův prospěch.

Zmíněný článek ČT obsahuje tuto textovou část:

„Editor listu The Economist Edward Lucas ve svém komentáři dokonce poznamenal, že zatímco je svět vítězstvím excentrického miliardáře šokován, Vladimir Putin v Kremlu otevírá lahve šampaňského.“

Snímek zachycující prezidenta Putina se sklenkou šampaňského se sice časově shoduje s prezidentskými volbami v USA, ale pojí se k jiné události. Volby se ve Spojených státech konaly 8. listopadu 2016 a hned následující den 9. listopadu prezident Putin podle plánu aktivit přijal 19 nových zahraničních velvyslanců s jejich pověřovacími listinami. Tento přijímací ceremoniál se zahraničními diplomaty se v Ruské federaci odehrává dvakrát až třikrát ročně a ruského prezidenta při něm doprovází ministr zahraničních věcí a několik dalších osob. Předchozí ceremoniál byl organizován 20. dubna 2016. Obřad s velvyslanci včetně slavnostního přípitku s ruským prezidentem představuje pro zahraniční diplomaty oficiální zahájení výkonu jejich funkce v Ruské federaci.

Česká televize pochybila tím, že pro svůj článek o Donaldu Trumpovi použila fotografii z naprosto odlišné události, aniž by pravdivě vysvětlila, k jaké reálné aktivitě se snímek pojí. Pracovníci ČT záměrně skryli (zamlčeli) základní faktické údaje k materiálu, který čtenářům na svém webu předložili, a manipulativním způsobem usilovali o vytváření falešného dojmu. Přijímání nových velvyslanců se plánuje s určitým předstihem, čímž nebylo možné dopředu odhadnout, kdo z amerických voleb vzejde jako vítěz. Je sice možné uvažovat tak, že ruští představitelé mohli termín obřadu pro všechny případy úmyslně naplánovat na den následující po dni amerických prezidentských voleb a přípitkem s velvyslanci vyslat postranní signál do Spojených států. Avšak protože Rusové pro tento čin ani v nejmenším nepředložili jediné a jasné spojující vodítko, nelze případnou souvislost vydávat za nic víc než pouhou domněnku a také tak to měli zaměstnanci ČT prezentovat. Především ale měli objasnit, k jaké události se fotografie s Putinem vztahuje.

Americká televizní společnost CNN se později (leden 2017) k přípitku šampaňským vrátila, a to v době kdy americká zpravodajská komunita* uvolnila zprávu o zachycení (odposlechu) komunikace ruských představitelů, kteří měli podle této zprávy vyjadřovat nadšení nad zvolením Trumpa americkým prezidentem (tvrzení o zachycené komunikaci je rozebráno v produktu 12023 Průkazné důkazy o zpravodajské fabulaci made in USA). Přestože pracovníci CNN zmínili, že v odposleších nezaznělo nic konkrétního, co by dokazovalo ruské zapojení do ovlivňování prezidentských voleb, tak korespondentka CNN Pamela Brown sdělila, že obsah odposlechů je ještě něčím víc, než povolební video, v němž jsou zachyceni vládní činitelé v Moskvě během přípitku šampaňským. Jenže i ona zapomněla upřesnit, že přípitek z listopadu se vztahoval ke zcela jiné a konkrétní akci, přičemž ani moderátor CNN ve studiu Anderson Cooper nepovažoval za nutné tuto skutečnost ozřejmit.   

V článku České televize (viz odkaz výše) je akt se šampaňským „mediálně rozmázlý“. Celý článek se skládá ze čtyř částí, přičemž ve dvou z nich je zmínka o šampaňském. První zmínka je v textu, jenž je uveden podnadpisem „Kreml doufá ve vyvedení vztahů z krize“. Druhá zmínka je pak přímo v dalším podnadpisu, ale již nikoli v samotném textu, který podnadpis uvádí. Příslušný podnadpis nese název „Putin otevírá šampaňské“. Slova o šampaňském tedy mohla být součástí jen jedné ze čtyř částí textu. Avšak to by se snížila míra šíření zavádějící informace o přípitku šampaňským ve spojení s vítězstvím Trumpa. Spousta čtenářů nečte články celé, ale zaměřuje se na určité odstavce. Pokud se zmínka o šampaňském rozprostře alespoň do dvou částí celého článku, je větší pravděpodobnost, že se s touto podsunutou informací seznámí více čtenářů. Pro čtenáře se stává přitažlivým samotný podnadpis „Putin otevírá šampaňské“, který s propojením s hlavním titulkem celého článku Prezident Trump: Velká neznámá pro Kreml i NATO u čtenářů přirozeně vyvolává dojem, že Putin otevírá šampaňské právě kvůli Donaldu Trumpovi.

Případ o nespolehlivost ČT v mediálním zpravodajství je jako obvykle zakončen výčtem porušených ustanovení z Kodexu České televize:

„5.5 Česká televize nakládá s informacemi, které pro diváky opatřuje, jako s hodnotou, již si není oprávněna na úkor diváků přivlastňovat, obchodovat s ní nebo ji učinit předmětem jakékoliv spekulace. Česká televize musí vždy přednostně postupovat tak, aby konkrétní informaci připravila s odbornou péčí do vysílání a touto cestou ji pohotově předala divákům.“

„5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

 „5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

„5.12 Česká televize je povinna zajistit, aby obrazové a grafické části informace ve zpravodajství a aktuální publicistice přispívaly k pravdivosti a přesnosti sdělení. Zvláště není přípustné uchýlit se v obrazovém výrazu k postupům, při nichž dochází ke směšování mluveným slovem či psaným textem sdělovaných zpráv s hodnotícími soudy obsaženými ve zpracování obrazu (například záměrný výběr nefotogenických záběrů aktérů, umělé proměny dynamiky nebo kvality obrazu apod.).“

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Předchozí díly seriálu o nespolehlivosti České televize:


* Vysvětlení termínů je obsaženo v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13033
Specifická analýza – seriál ČT
© 2017 Agentura EXANPRO