Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Odborný výklad a souhrnné hodnocení (22036)

Produkt je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 22034, kde je vysvětlen termín institucionalizovaný terorismus* a zdůvodněno zapojení zpravodajských služeb*. Druhé pokračování v produktu 22035 je věnováno blízké historii teroristických útoků* v Evropě (posledních 50 let) a dále je zaměřeno na objasnění operací pod falešnou vlajkou* s uvedením několika reálných příkladů.

Tento produkt je třetím a závěrečným dílem úvodní trilogie k následné odborné analýze* vybraných teroristických útoků ve formě případových studií*. Tyto vybrané útoky jsou uvedeny v přehledu na konci dokumentu (některé s odkazem na související produkty). Následně je uveden přehled s odkazy na dosud vytvořené hlavní produkty s problematikou terorismu* (shrnutí produktů je oproti předchozím dvěma dílům ucelenější).

Tímto třetím dílem se dostáváme k současné bezpečnostní situaci v Evropě, která se začala výrazně měnit od roku 2015, kdy Paříž poznamenal první vážný incident spojovaný s takzvaným „Islámským státem“ (IS). Od té doby můžeme sledovat zcela jiný druh terorismu, než tomu bylo ve 20. století. Zásadní věcí však je, proč tyto novodobé teroristické aktivity vůbec vznikly neboli co je jejich skutečným cílem.

Ve stejném roce (2015), což není náhodné, byla vyvolána masivní vlna nelegálních migrantů* zaplavujících evropské země. Tato vlna se sice v následujících letech zmírnila, ale příliv nelegálních migrantů je dál podporován. Podpora nelegální migrace vychází z Evropské unie (EU), která již v roce 2014 plánovala přijetí většího množství nelegálních migrantů. Tím ale EU a její členské země nepřímo podporují mezinárodní terorismus*. V nelegální migraci jsou totiž vždy zastoupeny formy organizovaného zločinu včetně terorismu. Podrobněji o podílu EU na nelegální migraci a o zanedbávání účinného a nutného potírání nelegální migrace viz produkt 11099 a odkazy na související produkty uvnitř zmíněného výstupu.     

Další vědomou i nevědomou podporou současného terorismu a konfliktu mezi odlišnými kulturami je to, když mnozí politici, novináři, a dokonce i bezpečnostní pracovníci nazývají tento nový fenomén jako „islámský terorismus“ a ty, kteří ho páchají džihádisty. Blíže je tento nesprávný a často úmyslný přístup vlád a organizací vysvětlen ve dvou následujících zpravodajských produktech:

Konání vlád a mezinárodních, lépe nadnárodních organizací je v rozporu s výstupy zpravodajských služeb, které před nelegální migrací spojenou s nezákonnými aktivitami varují. Otázkou však je, nakolik jsou výstupy těchto služeb míněny vážně. Některé služby (úzké skupiny zapojených osob) totiž vědí o pozadí teroristických útoků včetně různého propojení mnohem více, než veřejnosti ukazují v rámci svého šetření a hodnocení. Tím narážíme na to, co bylo o vazbě mezi terorismem a zpravodajskými službami napsáno v předchozích dvou dílech. Také zpravodajské služby mohou působit rozporuplně mezi tím, jak situaci veřejně hodnotí nebo co jejich zástupci říkají, a tím, co v pozadí skutečně konají.

Rozporuplné, ale v pozadí úmyslné konání vlád a státních institucí souvisí se snahou ovlivňovat vývoj v Evropě, která je nejvýznamnějším geopolitickým prostorem v soupeření mezi USA a Ruskem. Zákulisní činnost v souvislosti s terorismem je možné nejlépe odhalit prostřednictvím odborné analýzy jednotlivých teroristických útoků, kde nespočet záměrně přehlédnutých detailů (faktů) poskytuje důležité dílky pro sestavení celkového reálného obrazu, který je v oficiální prezentované verzi dosti rozmazaný a neúplný.

Odborný výklad a souhrnné hodnocení (22035)

Produkt je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 22034, kde je vysvětlen termín institucionalizovaný terorismus* a zdůvodněno zapojení zpravodajských služeb*. Produkt je druhým dílem úvodní trilogie k následné odborné analýze vybraných teroristických útoků ve formě případových studií.

Institucionalizovaný terorismus v podobě teroristického útoku* je vždy prováděn jako operace pod falešnou vlajkou* (reálné příklady dále v textu). „Falešná vlajka“ čili původ útočníka (útočníků) se vybírá vždy podle toho, jakých účinků (dopadů) je potřeba dosáhnout. „Falešná vlajka“ navíc napomáhá utajit spojitost se skutečným původcem útoku.

Někteří lidé mohou operacím pod falešnou vlajkou organizovaným státní institucí přisuzovat až mytologický význam, avšak z první fáze studené války (1945–1991) a z doby před studenou válkou již bylo přiznáno*, potvrzeno*parciálně uvolněno* nebo jinak odhaleno více než 40 operací pod falešnou vlajkou provedených různými způsoby (metodami) včetně teroristických útoků (a to není konečné číslo). Bylo by proto bláhové domnívat se, že od roku 1991 až po současnost nebyla žádná taková operace provedena. Bylo by to bláhové už z toho důvodu, že studená válka nikdy neskončila (viz produkt 11001), ale pokračovala svou druhou fází (1992–2013), jež přešla do současné třetí fáze (2014 až současnost). Incidenty řízené z pozadí jsou odkrývány dokonce i z období 21. století. V přetechnizovaném a digitálním světě plném monitorovacích a záznamových prostředků je stále složitější provádět v městských oblastech utajené operace s vyvoláním incidentů bez toho, aby tyto operace nezanechaly určité nesrovnalosti a podezřelé zvláštnosti z jejich průběhu.

Odborný výklad a souhrnné hodnocení (22034)

Zpravodajský produkt je prvním dílem úvodní trilogie k následné odborné analýze vybraných teroristických útoků* vypracované formou případových studií*. Jedná se především o ty teroristické útoky, které vykazují podezřelé pozadí a které nebyly dosud podrobeny nezávislému a nestrannému rozboru se zaměřením na klíčové položky.

Od ledna 2015 se odehrála celá řada teroristických útoků počínaje útokem v Paříži proti redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a konče (zatím) incidentem* ve městě Christchurch na Novém Zélandu (přehled zájmových útoků vybraných pro odbornou analýzu i s odkazy na související zpravodajské produkty je uveden v dokumentu 22036, který jako třetí část uzavírá uvedení do problematiky institucionalizovaného terorismu – připravováno ke zveřejnění).

K incidentu na Novém Zélandu musíme ihned podotknout, že bez ohledu na to, co se v Christchurch skutečně stalo, řadíme tento incident pořád k terorismu*, neboť jedním z cílů bylo vnést alespoň do části lidské společnosti zděšení (teror*), a to je jeden ze znaků terorismu, který je trestným činem i ve fázi přípravy nebo vyhrožování. Další důležitou věcí je to, zda mohou být takovéto činy organizovány péčí určité instituce nebo alespoň s jejím podílem, a tím označeny za institucionalizovaný terorismus* (institutionalized terrorism), což vychází z nově uplatňovaného postupu založeného na poznatcích z dlouhodobé praxe (definice termínu dále v textu). Toto propojení je nutné při analýze* a vyšetřování* vyvrátit nebo potvrdit, jinak není možné takový případ spolehlivě uzavřít. Většina teroristických útoků spáchaných od roku 2015 nebyla řádně vyšetřena, a tedy ani řádně uzavřena. Úřady se většinou spokojily s těmi nejnižšími aktéry, které nekvalifikovaně označily za hlavní organizátory jednotlivých útoků. Tyto informace jako konečné následně předhodily médiím a veřejnosti.

Ale nepředbíhejme s termínem institucionalizovaný terorismus, jenž se může zdát komplikovaný, ale přesto má svůj význam, který nelze nahradit slovy státní a nestátní. Ještě pro úvod doplňme, že institucionalizovaný terorismus je přímo spojený s některými operacemi pod falešnou vlajkou* uskutečňovanými metodou teroristického útoku (bližší vysvětlení a reálné příklady institucionalizovaného terorismu uskutečňovaného jako operace pod falešnou vlajkou jsou uvedeny v produktu 22035, který jako druhý díl pokračuje s uvedením do problematiky institucionalizovaného terorismu).  

Většina teroristických útoků spáchaných od počátku roku 2015 až po současnost (březen 2019) si sice vyžádala značný mediální ohlas, ale prakticky žádnou odbornou analýzu, která by kvalifikovaně rozebrala jednotlivé incidenty, jejich zvláštnosti včetně neobvyklostí ve vyšetřování, souvislosti mezi incidenty a souvislosti s politickými událostmi a aktivitami politiků. K analýze těchto závažných činů patří také takzvané pátrání o jednu až dvě úrovně výše, což vychází z mnohaletých zkušeností právě v oblasti terorismu (podrobněji dále v textu). Mají-li mít takové analýzy co nejvyšší hodnotu, musejí být navíc co nejvíce nezávislé a nestranné.

Souhrnný výklad (22033) 

Výklad správných a odůvodněných odpovědí navazuje jako druhý díl na výklad s objasněnou první polovinou otázek vědomostního testu D obsaženého v produktu 22032.

Výklad je součástí Odborné zpravodajské nauky. Souhrnný výklad s řešením a odůvodněním odpovědí vědomostního testu objasňuje podstatné věci z působení zpravodajských služeb. Ve výkladu je uveden zajímavý faktický údaj o cizích zpravodajských důstojnících a k tomu odhad špionů a agentů na území České republiky (viz odůvodnění odpovědi u otázky 14 – Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?). 

Samotný vědomostní test je součástí produktu 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito otázkami? (vědomostní test D). Odpověď na každou z 18 otázek je v testu vybírána ze čtyř nabídnutých možností. V tomto produktu uvádíme řešení vědomostního testu a odůvodnění správných odpovědí na otázky 10 až 18.

Souhrnný výklad (22032)

Výklad navazuje na vědomostní test zveřejněný v produktu 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito otázkami? (vědomostní test D).

Výklad je součástí Odborné zpravodajské nauky (např. podkategorie Zpravodajský proces a jeho obsah). Souhrnný výklad s řešením a odůvodněním odpovědí vědomostního testu objasňuje podstatné věci z působení zpravodajských služeb. V závěru výkladu je uveden zajímavý faktický údaj o cizích zpravodajských sítích v České republice. 

Odpověď na každou z 18 otázek je v testu vybírána ze čtyř nabídnutých možností. V tomto produktu uvádíme řešení vědomostního testu a odůvodnění správných odpovědí na otázky 1 až 9.