Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnný výklad (22033) 

Výklad správných a odůvodněných odpovědí navazuje jako druhý díl na výklad s objasněnou první polovinou otázek vědomostního testu D obsaženého v produktu 22032.

Výklad je součástí Odborné zpravodajské nauky. Souhrnný výklad s řešením a odůvodněním odpovědí vědomostního testu objasňuje podstatné věci z působení zpravodajských služeb. Ve výkladu je uveden zajímavý faktický údaj o cizích zpravodajských důstojnících a k tomu odhad špionů a agentů na území České republiky (viz odůvodnění odpovědi u otázky 14 – Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?). 

Samotný vědomostní test je součástí produktu 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito otázkami? (vědomostní test D). Odpověď na každou z 18 otázek je v testu vybírána ze čtyř nabídnutých možností. V tomto produktu uvádíme řešení vědomostního testu a odůvodnění správných odpovědí na otázky 10 až 18.

Souhrnný výklad (22032)

Výklad navazuje na vědomostní test zveřejněný v produktu 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito otázkami? (vědomostní test D).

Výklad je součástí Odborné zpravodajské nauky (např. podkategorie Zpravodajský proces a jeho obsah). Souhrnný výklad s řešením a odůvodněním odpovědí vědomostního testu objasňuje podstatné věci z působení zpravodajských služeb. V závěru výkladu je uveden zajímavý faktický údaj o cizích zpravodajských sítích v České republice. 

Odpověď na každou z 18 otázek je v testu vybírána ze čtyř nabídnutých možností. V tomto produktu uvádíme řešení vědomostního testu a odůvodnění správných odpovědí na otázky 1 až 9.  

Vědomostní test (23006)

Příslušníci Bezpečnostní informační služby (BIS) dlouhodobě šíří jakési výsledky své práce velmi zavádějícím a neodborným způsobem. Jejich počínání v šíření nesprávných informací vytváří o BIS negativní obraz v tom, že snad pracovníci BIS ani neznají základní odborné věci z činnosti zpravodajské služby.

Vrcholem šíření scestných informací bylo písemné vyjádření ředitele BIS Michala Koudelky učiněné 7. prosince 2018. Jeho vyjádření obsahuje takové nedostatky, že to vypadá, jako by ho ani nepsal ředitel zpravodajské služby (podrobněji viz produkt 12057 BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí).

Vyjádření ředitele BIS bylo základem pro sestavení souboru otázek, které už samotné i bez jejich odpovědí odrážejí nízkou úroveň BIS a jejího ředitele. Otázky již byly představeny v rámci hodnocení prohlášení ředitele BIS v produktu 12057. Nyní jsou ale tyto otázky uspořádány do formy vědomostního testu. Každá otázka je opatřena čtyřmi možnostmi odpovědí, avšak správná je vždy pouze jedna nabídnutá možnost, přičemž nabídnuté možnosti ještě více zdůrazňují žalostnou úroveň BIS (po přečtení Prohlášení ředitele BIS…).

Pod vědomostním testem je odkaz k dokumentu, kde jsou uvedeny správné odpovědi a kde je každá správná odpověď písemně odůvodněna. Dále jsou pod testem uvedeny odkazy na další druhy vědomostních testů.

Následující vědomostní test byl zařazen do kategorie Příprava a vzdělávání analytiků, je však také zábavným vzděláváním pro širokou veřejnost a poučením pro politiky a novináře v oblasti působení zpravodajských služeb. Pro profesionální zpravodajskou komunitu by test měl být vhodným opakováním nabytých znalostí, jenže tomu tak vždy není – existuje stále hodně zpravodajských důstojníků, kteří se dosud nesetkali ani s jednou uvedenou odbornou otázkou.

VĚDOMOSTNÍ TEST D – působení zpravodajských služeb (18 otázek – úkolem je zvolit nejvhodnější odpověď):

Otázka 1

Co je nejdůležitější na informačních zprávách předaných zákonným adresátům?

  • a) Počet těchto předaných zpráv.
  • b) Obsah těchto zpráv, který by měl být co nejdelší, aby popisoval všechny detaily.
  • c) Akceschopnost těchto zpráv.
  • d) Stupeň bezpečnostního utajení.

Otázka 2

Co znamená zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti?

  • a) Protože se jedná o cizí zpravodajské důstojníky, tak zamezit jim v jejich činnosti jednoznačně znamená zamezit jim v provádění špionáže.
  • b) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti může znamenat např. znemožnit jim ve výkonu legální vojenské diplomatické mise.  
  • c) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti znamená překazit jim budování agenturní sítě.
  • d) Zamezit cizím zpravodajským důstojníkům v jejich činnosti znamená zmařit jejich úsilí získávat utajované informace.

Otázka 3

Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou činností a špionáží?

  • a) Žádný rozdíl. Oba termíny je možné libovolně zaměňovat.
  • b) Špionáž je trestným činem a patří do široké škály zpravodajské činnosti, v níž však existují převážně legální formy sběru a získávání informací.
  • c) Zpravodajská činnost prováděná v zahraničí je vždy v příslušné zemi protizákonná. Špionáž je pak v rámci zpravodajské činnosti tím nejhorším porušením zákona.
  • d) Zpravodajská činnost je součástí špionáže.

Otázka 4

Je hlavním úkolem zpravodajského důstojníka vyslaného do zahraničí vždy provádět špionáž?

  • a) Ano, protože získávání informací v zahraničí vychází primárně ze špionážní činnosti.
  • b) Ano, protože zpravodajský důstojník vyslaný do zahraničí je přednostně vycvičen k provádění špionáže.
  • c) Ne, protože zpravodajský důstojník provádí zpravodajskou činnost, ale špionáž provádí agent.
  • d) Ne, protože zpravodajský důstojník vyslaný do zahraničí provádí obecně zpravodajskou činnost, ale jen v menším počtu případů je zpravodajská činnost spojena se špionáží.

Otázka 5

Proč nelze cizího zpravodajského důstojníka ihned považovat za špiona/vyzvědače?

  • a) Protože jen část zpravodajských důstojníků vyslaných do zahraničí je zapojena do provádění špionáže.
  • b) Protože každý zpravodajský důstojník se v cizí zemi potřebuje nejprve adaptovat na prostředí, než začne provádět špionážní činnost.
  • c) Protože než se zpravodajský důstojník stane špionem, musí nejprve vytvořit síť agentů.
  • d) Protože špionem se zpravodajský důstojník stává až po určité praxi.

Otázka 6

Kdo tvoří zpravodajskou síť?

  • a) Do zpravodajské sítě patří vždy jak operativci, tak analytici.
  • b) Zpravodajská síť musí vždy zahrnovat jak špiony, tak agenty.
  • c) Zpravodajskou síť tvoří jakékoli osoby zapojené do provádění špionáže.
  • d) Zpravodajskou síť tvoří jakékoli osoby zapojené do zpravodajské činnosti.

Otázka 7

Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou sítí, špionážní sítí a agenturní sítí?

  • a) Zpravodajská a špionážní síť jsou termíny shodného významu, kdežto agenturní síť je podskupinou zmíněných sítí.
  • b) Žádný rozdíl. Všechny tři termíny jsou synonyma a je možné je libovolně zaměňovat.
  • c) Špionážní síť a agenturní síť jsou termíny shodného významu, kdežto zpravodajská síť zahrnuje vše, co patří do zpravodajské činnosti.
  • d) Podstatný rozdíl. Každá síť znamená něco jiného, i když se jejich významy mohou překrývat.

Otázka 8

Pokud někdo tvoří zpravodajskou síť, musí nutně provádět špionáž?

  • a) Ano, protože špionáž je vždy součástí každé zpravodajské činnosti, a tedy i součástí každé zpravodajské sítě.
  • b) Ano, protože cílem každé zpravodajské sítě je získávat utajované informace.
  • c) Ne, protože zpravodajská síť se přednostně zaměřuje na veřejně dostupné informace.
  • d) Ne, protože špionáž je jen jednou z více podob zpravodajské činnosti.

Otázka 9

Kolik je cizích zpravodajských sítí v České republice?

  • a) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví v ČR.
  • b) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví a cizích nevládních organizací v ČR.
  • c) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví v ČR, avšak bez velvyslanectví, která patří k partnerským zemím ČR.
  • d) Nejméně tolik, kolik je cizích velvyslanectví a konzulátů v ČR.

Otázka 10

Co znamená, když někdo řekne, že rozbil cizí zpravodajskou síť?

  • a) To znamená, že bylo zabráněno v získávání utajovaných informací.
  • b) To znamená, že byli odhaleni zahraniční špioni a spolupracující agenti.
  • c) To může znamenat, že byli vyhoštěni vojenští zpravodajci, kteří prováděli legální vojenskou diplomatickou misi.
  • d) To znamená bezvýznamnou frázi, protože zpravodajskou síť nelze spojovat se špionážní sítí.

Otázka 11

Proč je termín „nedeklarovaný zpravodajský důstojník” zavádějící a v některých případech dokonce až komický?

  • a) Protože všichni cizí zpravodajští důstojníci vždy hlásí svou příslušnost ke zpravodajské službě státním úřadům té země, ve které působí.
  • b) Protože BIS má o všech cizích zpravodajských důstojnících dokonalý přehled, aniž by se sami ke své odbornosti přihlásili.
  • c) Protože to vypadá, jako kdyby BIS požadovala, aby se všichni cizí zpravodajští důstojníci deklarovali či akreditovali včetně vojenských diplomatů, u nichž je zpravodajská profese veřejně známou věcí.
  • d) Protože se každý cizí zpravodajský důstojník vždy deklaruje na prvním setkání s místními úřady.

Otázka 12

Může vůbec člen vojenského diplomatického sboru používat diplomatické krytí?

  • a) Ano, u vojenských diplomatů je to běžná věc.
  • b) Ano, protože za funkcí diplomata se může skrývat zpravodajský důstojník.
  • c) Ne, protože diplomatické krytí souvisí pouze s diplomatickou imunitou.
  • d) Ne, protože u vojenských diplomatů se o žádné krytí jednat nemůže.

Otázka 13

Jaká konkrétní fakta je nutné kvůli věrohodnosti uvést do veřejné výroční zprávy (když už je vydávána) o zahraničních vyzvědačích (špionech) a místních agentech (spolupracujících osobách)?

  • a) Fakta o tom, z kterých zemí špioni pocházejí a jakých profesí jsou jejich agenti.
  • b) Fakta o tom, na co byla činnost špionů a agentů zaměřena.
  • c) Fakta o počtu odhalených špionů a agentů, případně o tom, že nebyl odhalen žádný špion či agent.
  • d) Fakta o původu zahraničních zpravodajských služeb, které provádějí v zahraniční zemi špionáž.

Otázka 14

Kolik je v ČR cizích zpravodajských důstojníků, špionů a agentů?

  • a) Tolik, kolik určí BIS, která tyto údaje vede jako utajovanou informaci.
  • b) Počet těchto osob nelze určit ani přiblížit.
  • c) Lze stanovit minimální počet cizích zpravodajských důstojníků, avšak počet špionů a agentů lze jen odhadovat, pokud není jejich činnost odhalena.
  • d) Počet agentů vychází z počtu špionů, jejichž počet je odvozen ze stanoveného počtu cizích zpravodajských důstojníků.

Otázka 15

V jakém poměru musí být výstup zpravodajské služby ohledně domněnek vůči faktickým údajům?

  • a) Podíl faktů ve zpravodajském výstupu by měl být alespoň 50 % celého obsahu.
  • b) Poměr mezi domněnkami a fakty nehraje ve zpravodajském výstupu žádnou roli.
  • c) Domněnky jsou hlavní součástí každého zpravodajského výstupu, proto mohou převládat nad fakty.
  • d) V každém zpravodajském výstupu jsou rozhodující fakta, a proto musí tvořit větší část obsahu, který je doplněn domněnkami.

Otázka 16

Co znamená a o čem vypovídá, když zpravodajská služba ve svém veřejném výstupu uvede, že podle izraelských a amerických kolegů patří mezi nejefektivnější v Evropě?

  • a) Jedná se o významnou pochvalu.
  • b) Znamená to, že pro izraelské a americké kolegy tato služba hodně učinila.
  • c) Vůbec nic to neznamená a jen to vypovídá o neskrývané domýšlivosti dané služby.
  • d) Vypovídá to o vysoké úrovni dané služby.

Otázka 17

Jaký význam má ocenění zpravodajské služby od orgánů Poslanecké sněmovny? 

  • a) Velký význam, neboť poslanci patří k těm nejkompetentnějším, kteří dokáží posoudit úroveň zpravodajské služby.
  • b) Velmi malý význam, protože poslanci nejsou schopni účinně kontrolovat výkon zpravodajských služeb a tím hodnotit jejich úroveň.
  • c) Má to význam pro ředitele zpravodajské služby, který může být na základě tohoto ocenění jmenován do první nebo vyšší generálské hodnosti.
  • d) Žádný význam, jelikož poslanci nemají nic do činění se zpravodajskými službami.

Otázka 18

Jak je to s denním nasazováním životů u kontrazpravodajské služby, která navíc není orgánem činným v trestním řízení?

  • a) Denní nasazování životů u příslušníků BIS je srovnatelné s příslušníky Policie ČR.
  • b) BIS každodenně provádí několik životu nebezpečných operací, při nichž je v kontaktu s podezřelými osobami (špiony a agenty) a se zločineckými gangy.
  • c) U BIS nasazuje život každým dnem až polovina personálu.
  • d) Život u BIS nasazuje minimální počet jejích příslušníků a už vůbec nelze hovořit o každodenním nasazování životů.

Řešení vědomostního testu D a odůvodnění odpovědí:

Jako nápověda pro řešení testu může posloužit ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze, v němž jsou uvedeny definice většiny zmíněných odborných termínů.

Další vědomostní testy:


Zpravodajský produkt 23006
Vědomostní test
© 2018 Agentura EXANPRO

Odborný výklad (22031)

V souvislosti s terorismem* či mezinárodním terorismem* se v současné době čím dál častěji vyskytuje termín radikalizace*. Radikalizace je všeobecně určitý proces, během něhož si určitá osoba nebo skupina osob osvojuje radikální postoje a přesvědčení vůči některým jevům a/nebo skupinám ve společnosti. Kdo se radikalizuje, ten se stává radikálem*. Avšak být radikálem ještě neznamená páchat trestnou činnost. Může se jednat o politického radikála*, který zastává radikální názory v řešení politických problémů a který není svolný k žádnému kompromisu. Své názory ale uplatňuje skrze zákonné politické prostředky.

Radikalizace může přerůst až do oblasti terorismu. Avšak terorismus nemusí vždy pocházet z radikalizace. Trestnou formou radikalismu* je např. militantní radikalismus*, kdy se obvykle organizovaná skupina snaží řešit problémy ve společnosti nebo prosazovat své cíle násilným způsobem za použití donucovacích prostředků a fyzického násilí. Militantní radikalismus v sobě obsahuje bojové prvky, kdy se stoupenci nějaké myšlenky snaží dosáhnout svého cíle „bojovým” způsobem, což může přerůst v působení ozbrojené skupiny (chladné i střelné zbraně, výbušniny apod.), která může provádět násilné akce různými metodami včetně terorismu.

Podívejme se blíže na radikalizaci ve spojení s terorismem. V tomto ohledu hovoříme o procesu radikalizace*, jenž sestává z několika fází. Obecně je proces radikalizace popisován ve čtyřech následujících fázích: předradikalizace, ztotožnění, indoktrinace a akce.

Odborný výklad (21013)

Mnozí akademici, novináři a politici stále častěji tvrdí, že informace* bez uvedení zdroje* je nevěrohodná. Je to samozřejmě hrubý teoretický i praktický omyl. Pravda je taková, že u informace bez uvedení zdroje neplatí, že je nevěrohodná, ale že může být nevěrohodná. Stejně tak u informace s uvedeným zdrojem platí, že může být jak věrohodná, tak nevěrohodná. Věrohodnost informací totiž nezáleží jenom na zdroji samotném, a to ani v případě jedná-li se o známý zdroj.

Lidé, kteří propagují myšlenku, že informace bez uvedení zdroje je nevěrohodná, se dopouštějí odborné chyby v tom, že při hodnocení informace slučují dvě různé položky dohromady, a to zdroj informace a obsah informace. Lidé, kteří takto jednají, kladou vždy rozhodující důraz na zdroj, přičemž ihned nesmyslně odmítají obsah informace, jakmile nevědí nic o jejím zdroji. Je to buď jejich nevědomost o tom, jak se hodnotí informace, anebo záměr, jímž chtějí z nějakého důvodu přispět do prosazovaného politického trendu v boji proti takzvaným „alternativním médiím“.

Podívejme se na odborný výklad o tom, jakým způsobem se informace hodnotí a co pro dané hodnocení znamená zdroj informace a obsah informace. U informací z otevřených zdrojů zmíníme také třetí položku, jíž je způsob sdělení informace.