Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Doplnění k řešení zpravodajského cvičení (33015)

Kromě několika zpravodajských analýz a hodnocení ke kauze údajné ruské hrozby proti třem nižším českým politikům jsme 29. května 2020 publikovali zpravodajské cvičení, v němž vedle uvedení do situace bylo zadání se šesti úkoly. O tři dny později 1. června jsme zveřejnili řešení zpravodajského cvičení. K úkolům patřilo také stanovit, zda může být pověřený vedoucí Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze Andrej Končakov příslušníkem ruské zpravodajské služby a případně jaké služby. V řešení jsme v případě Končakova vymezili konkrétní ruskou zpravodajskou službu.

Dne 5. června 2020 byl Andrej Končakov společně se svým podřízeným kolegou Igorem Rybakovem vyhoštěn z České republiky (podrobněji viz produkt 12084). Následující den 6. června se v ruských médiích objevilo prohlášení jednoho významného ruského funkcionáře, čímž se potvrdilo řešení zpravodajského cvičení ohledně příslušnosti Končakova ke konkrétní zpravodajské službě. Ruský funkcionář navíc poskytl několik dalších zajímavých vodítek.

Zpravodajské cvičení – řešení a závěr (33014)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33013.

Řešení úkolů zpravodajského cvičení poodhalí působení ruských zpravodajských služeb v České republice, což je však možné vztáhnout i na jiné mocnosti, které mají své zastoupení v ČR. Řešení rovněž ukáže, jak diletantské snahy vyvíjejí příslušníci Bezpečnostní informační služby* (BIS), aby za pomoci předpojatých nebo neznalých novinářů a bez jakýchkoli pádných důkazů očerňovali ruský diplomatický sbor v ČR.

Zpravodajské cvičení – zadání (33013)

Pro příznivce analytických úloh a všeobecně zpravodajských zápletek přinášíme produkt, který je zaměřen na řešení konkrétní zpravodajské situace. Jedná se o krátké zpravodajské cvičení, které by mělo být jednoduché pro zpravodajské profesionály a zábavné pro nadšence zpravodajské či „špionážní“ tematiky.

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

Uvedení do zpravodajského cvičení:

Zpravodajské cvičení* vychází ze skutečné situace, která je podrobně popsána a analyzována ve zpravodajských výstupech* 12081, 12082 a 12083. V těchto výstupech je objasněno, proč byla vzniklá situace vyhodnocena jako klamná operace* Bezpečnostní informační služby* (BIS) za přispění zahraničního partnera. V celé záležitosti údajného „muže s ricinem“ vyvstalo několik obecných i konkrétních otázek, a právě některé z nich jsou obsahem následujícího zpravodajského cvičení.   

Cvičení se skládá ze dvou částí: zadání (viz text níže) a řešení se závěrem (viz také hyperlink na konci zadání).

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

V roli nezávislých analytiků jste se dozvěděli informaci, že muž, který měl do Prahy přivézt jed ricin a s pozdějším upřesněním také jed saxitoxin, je ruský diplomat Andrej Viktorovič Končakov. Doplňující přijatou informací je, že Končakov je příslušníkem ruské Federální bezpečnostní služby (FSB*), což je kontrazpravodajská* organizace (FSB má v jádru stejné určení jako BIS, avšak přes její širokou škálu úkolů a velkou míru zákonné odpovědnosti ji nelze s českou BIS srovnávat – BIS navíc není orgánem činným v trestním řízení, tak jako FSB). Obdržené informace je nutné podle níže stanovených úkolů ověřit a dospět k určitému závěru.

Pro splnění úkolů zpravodajského cvičení je nutné vyhledat relevantní informace*. Tyto informace se skládají ze dvou souborů informací. První soubor se vztahuje k informacím o osobě Andreje Končakova a druhý soubor pak k dílčím uveřejněným informacím, které spojují Končakova s takzvanou „ricinovou aférou“. Pro zjednodušení cvičení předkládáme první soubor zjištěných a ucelených informací o jmenované osobě. Sestavení tohoto souboru informací by jinak bylo prvním úkolem analytiků. Uvedený soubor obsahuje následující relevantní informace potřebné ke splnění níže vyjmenovaných úkolů zpravodajského cvičení:

Osoba Andrej Viktorovič Končakov

Andrej Končakov se narodil v roce 1986 v Moskvě. V Moskvě také vystudoval Národní výzkumnou jadernou univerzitu (Национальный исследовательский ядерный университет). Univerzita je známá pod akronymem MIFI (МИФИ – Московский инженерно-физический институт). Na univerzitě se Končakov věnoval oboru Mezinárodní vztahy. V České republice Končakov působí 6 až 7 let jako zástupce Federální agentury pro Společenství nezávislých států (SNS), krajany žijící v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci.

Tato Federální agentura byla zřízena v září 2008 a spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace. Zmíněná Federální agentura má své zastoupení v 80 zemích. Toto zastoupení je naplňováno prostřednictvím 97 zastupitelských kanceláří, 73 Ruských středisek vědy a kultury (RSVK) v 62 zemích a 24 zástupců působících v rámci ruských ambasád ve 21 zemích.

V prosinci 2017 byl Končakov pověřen vykonáváním funkce vedoucího zástupce ruské Federální agentury v České republice a zároveň byl pověřen vykonáváním funkce vedoucího RSVK v Praze, přičemž tímto posunem získal diplomatický pas. Kromě svého mateřského jazyka ovládá Končakov češtinu, angličtinu a francouzštinu. RSVK pořádá různé výstavy, prezentace, koncerty, konference apod. Středisko je svou činností spojeno s ruským velvyslanectvím.

Cíl cvičení

Z předložených a vyhledaných relevantních informací splnit níže stanovené úkoly a z nich dospět k logickému závěru.

Úkoly ke cvičení

1) Vyhledejte dílčí relevantní informace, které Končakova mediálně spojují s tzv. „ricinovou aférou“ a vytvořte z nich soubor chronologicky uspořádaných informací (jedná se o druhý soubor informací, prvním souborem jsou osobní informace o Končakovovi – viz výše).

2) Na základě vyhledaných informací z předchozího bodu (úkolu) určete, jak čeští kontrazpravodajci* (příslušníci BIS), případně novináři a jejich zdroje dospěli k tomu, že Končakov byl tím mužem, jenž do ČR přivezl toxické látky.

Poznámka: V tomto bodě není podstatné řešit, zda Končakov skutečně do ČR přivezl výše uvedené toxiny, ale jen to, proč a jak byl s touto událostí spojen.

3) Určete, jaké zpravodajské služby Ruské federace mohou mít své zástupce na svém velvyslanectví v Praze. Odůvodněte jejich přítomnost na ruské ambasádě. Uvažujte tři následující ruské služby:

  • a) Hlavní správa rozvědky // Hlavní správa Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace* (GRU* / ГРУ // GU GŠ OS RF / ГУ ГШ ВС РФ)
  • b) Federální bezpečnostní služba (FSB* / ФСБ)
  • c) Služba vnější rozvědky (SVR* / СВР)

Poznámka: Příslušnost jakéhokoli ruského diplomata k ruské zpravodajské službě ihned neznamená, že dotyčný diplomat páchá nezákonnou činnost. Zpravodajská činnost se skládá ze široké škály činností, kde převažují legální formy sběru a získávání informací. Špionáž či vyzvědačství (podle českého trestního zákoníku) tvoří jen malé procento zpravodajské činnosti (podrobněji viz Vědomostní test D nazvaný „Dokáže se BIS vypořádat s těmito odbornými otázkami?).

4) Po splnění předchozích úkolů odpovězte na otázku, zda je možné, aby byl Končakov příslušníkem FSB, jak je popisováno ve zveřejněných informacích. Zdůvodněte, proč je to možné, anebo proč to není možné.

Poznámka: Jako častá námitka proti jeho příslušnosti k FSB se v různých komentářích objevuje tvrzení, že FSB je bezpečnostní službou, která v rámci svého určení působí jen na území Ruské federace.

5) Pokud jste zamítli Končakovovu příslušnost k FSB, uveďte, proč je ze strany BIS s touto službou spojován. Dále uveďte, zda je možné a proč, aby Byl Končakov příslušníkem jedné ze dvou zbylých výše vyjmenovaných ruských služeb.

6) Na základě splněných úkolů vytvořte závěr, zda jsou uvolněné informace v médiích o zapojení Končakova do „ricinové aféry“ věrohodné (pravdivé), anebo nevěrohodné (falešné). Svůj závěr stručně zdůvodněte a uveďte, co z toho vyplývá.

 

Řešení zpravodajského cvičení s vytvořeným závěrem

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Pro splnění úkolů je vhodné využít obsah produktů 12081, 12082 a 12083, ve kterých lze nalézt podstatnou část informací.
  • Pro splnění úkolů je vhodné seznámit se s působností jednotlivých ruských zpravodajských služeb a se způsoby jejich činnosti (týká se úkolů 3, 4 a 5).
  • Druh vzdělání a další kvalifikace může rozhodovat o přijetí do konkrétní zpravodajské služby.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 33013
Zpravodajské cvičení – zadání
© 2020 Agentura EXANPRO

Analytická úloha – řešení se zdůvodněním odpovědí (31016)

Produkt přímo navazuje na dokument 11130, ve kterém byl nastíněn problematický obsah Ústavy ČR a zadána analytická úloha s osmi otázkami. Nyní přinášíme odpovědi na všechny otázky z uvedené analytické úlohy, jež je vztažena na obsah Ústavy České republiky.

Před předložením odpovědí a jejich zdůvodněním si nejprve připomeňme znění otázek:

OTÁZKY

  • 1) Které dva body Ústavy jsou v rozporu, co se týče svrchovanosti (suverenity) České republiky?
    • Upřesnění: Který bod svrchovanost republiky zdůrazňuje a který ji naopak omezuje?
  • 2) Jaký příklad v omezení státní suverenity vystoupil na povrch ve spojení se zaváděním vládních opatření proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2?
    • Upřesnění: Jsou známy nejméně dva příklady. Jako odpověď uveďte alespoň jeden příklad.
  • 3) V jakém smyslu se prolíná moc zákonodárná s mocí výkonnou?
  • 4) Jaké dva sliby může podle Ústavy skládat jeden vrcholný politik v jednom funkčním období?
  • 5) V jakém případě se může člen vlády doslova „vykašlat“ na jednání vlády a sám za sebe podat návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny?
  • 6) Jaký závazek uvedený v Ústavě ve skutečnosti neexistuje?
    • Upřesnění: V Ústavě se o závazku hovoří obecně v množném čísle.
  • 7) Který bod Ústavy vrcholní politici nectí a jednají v protikladu s jeho obsahem?
    • Upřesnění: V souvislosti s tímto bodem existuje více příkladů vztažených na naše „spojenectví“ se západními mocnostmi.
  • 8) Jaký nepřesný a neodborný termín je zakomponován v Ústavě v souvislosti s vojenskými operacemi?
    • Upřesnění: Postačí uvést onen termín bez vysvětlování, proč je nepřesný.

Některé otázky mají snadnější řešení, jiné vyžadují více přemýšlení nad textem Ústavy a zapojení logického úsudku. Čtenářům, kteří své odpovědi zasílali na adresu EXANPRO, činilo nejvíce problémů správně odpovědět na otázky číslo 2, 6, 7 a 8. Odpověď na otázku číslo 2 vyžaduje znalost postupu vlády při zavádění opatření proti šíření koronaviru. Tento postup byl v různé míře prezentován v médiích. Řešení otázky č. 6 má vzhledem k textu Ústavy přesnou a jednoznačnou odpověď. U otázky č. 7 může vzniknout polemika, přičemž je možné souhlasit i s jinými odpověďmi. A otázka č. 8 se vztahuje k vojenské terminologii a k nesprávně překládaným termínům z anglického jazyka, přičemž se jedná o konkrétně zmíněné sousloví v Ústavě ČR.

Nyní se podívejme na správné odpovědi a jejich odůvodnění.

Analytická úloha s hodnocením (31015)

Zpravodajský produkt v podobě analytické úlohy volně navazuje na dva výstupy, které rozebíraly vládní úskok. Tímto úskokem se vláda chtěla zbavit své odpovědnosti za přijetí dvou konkrétních a pokračujících krizových opatření, což učinila tak, že tato opatření od určité doby převedla na jedno jediné ministerstvo. Této kauze ohledně pochybení vlády se včetně rozboru falešné obhajoby výkonných politiků věnují produkty 11131 a 11132.


ZADÁNÍ ANALYTICKÉ ÚLOHY (část A)

Následující analytická úloha se týká analýzy vládního dokumentu, který je jedním z více dokumentů spojených s výše zmíněnou kauzou. Zadání úlohy se skládá z předloženého dokumentu a úkolu pro jeho analýzu.

Dokument k analýze

Dokumentem k analýze je vládní dokument z kategorie písemností nazvaných jako „Usnesení vlády České republiky“. V tomto případě se jedná o „usnesení“ č. 309 ze dne 26. března 2020. Přečtěte si níže předložený vládní dokument a přejděte na úkol k jeho analýze uvedený pod kopií dokumentu.

Poznámka: Dokument předložený k analýze není shodný s dokumentem zobrazeným na obrázku u tohoto produktu v přehledu nejnovějších produktů. U obou zobrazených dokumentů se však jedná o problematické vládní dokumenty, pro které lze uplatnit stejný úkol k analýze se shodnými otázkami.

                     

 

Úkol k analýze

Obsah vládního dokumentu je z hlediska činnosti vlády nepřípustný. To ostatně vyplývá již z nadpisu zpravodajského produktu ve formě analytické úlohy. Vaším úkolem je prostřednictvím rozboru dokumentu najít odpovědi na následující otázky:

1) Proč by se dokument s tímto obsahem neměl nazývat Usnesením vlády ČR?

2) Jaký rozpor je v obsahu dokumentu ohledně přijetí krizového opatření?

3) Jaký problém se nachází v uvedeném mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví?

Poznámka: Pro řešení analytické úlohy není nutné znát obsah kauzy s pochybením vlády – je to ale vhodná pomůcka. Už při pohledu na obsah samotného vládního dokumentu je možné bez dalších doplňujících informací nalézt určité nesrovnalosti – to se vztahuje především k prvním dvěma otázkám. U třetí otázky je vhodné disponovat znalostí aktuální situace a znalostí příslušných zákonů.

Řešení analytické úlohy je uvedeno níže ve druhé části zpravodajského produktu (část B).