Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

18. červenec 2018
Registrovaní

Specifické hodnocení (12043)

V souvislosti se závěrem Mistrovství světa ve fotbale 2018 a předávání ocenění francouzským mistrům a chorvatským vicemistrům dne 15. července 2018 se strhla vlna kritiky proti ruskému prezidentovi, který byl jako jediný při nastalém silném dešti chráněn deštníkem, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron a chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová jednoduše mokli.

Kritici na sociálních sítích vyjadřovali své pohoršení nad ruským prezidentem a část z nich doslova spílala, že je to odraz toho, jaké Rusko doopravdy je. Někteří se ozývali v tom smyslu, že Putina jako hostitele ani nenapadlo nabídnout svůj deštník dámě, a ironicky poznamenávali, že Putin je prostě ten hlavní.

Avšak v žádném případě se nemohlo jednat o pochybení ruského prezidenta. A nejednalo se ani tak o pochybení pořadatelů šampionátu jako o pochybení personálu jednotlivých ústavních činitelů. Kritici ve svém pohledu odhalili buď svoji zaujatost vůči prezidentu Putinovi, nebo neznalost práce ochranných služeb prezidentů – zvláště pak Federální ochranné služby Ruské federace, či obojí najednou, tedy jak svou zaujatost, tak neznalost.

Problematikou ochrany prezidenta republiky se na konkrétním případě zabývá také dokument 11061 Případová studie incidentu namířeného proti prezidentovi ČR během voleb.

Jak vlastně pracuje Federální ochranná služba Ruské federace a proč se „nejtěsnější“ ochránci ruského prezidenta nemohou zajímat o cizí ústavní činitele?

14. červenec 2018
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11076)

Produkt jako druhý díl navazuje na dokument 11075, kde je úvod do problematiky soupeření mezi USA a Ruskou federací. Dále je v prvním dílu popsán strategický cíl* a k tomu podřízené operační cíle* Spojených států amerických a důvody ke stanovení těchto cílů.

V rámci operačních cílů, jejichž naplňování podporuje dosažení cíle strategického, jsme se v tomto smyslu v předchozím díle nezmínili o působení amerických sil v Afghánistánu. Mise v této islámské zemi je vzhledem ke svému okolí komplexnější záležitostí a jako taková je předmětem samostatných produktů (viz produkt 11014 Příčiny neúspěchu vojenské mise v Afghánistánu a dále chystaný dokument o významu Afghánistánu pro USA a o změně americké politiky v této zemi).

Druhý díl představuje strategický cíl a přidružené operační cíle Ruské federace (RF), které se vztahují k vizi o postavení RF ve světě. Cíle primárně odpovídají na rozšiřování NATO, sankce ze strany Evropské unie a dále řeší udržování vlastní sféry vlivu ve světě, případně její rozšiřování. Následně je v tomto dílu objasněna úloha Evropy, potažmo EU jako subjektu mezi USA a RF.

9. červenec 2018
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11075)

Každá silnější světová mocnost, nikoli tak menší a pasivní až podřízené země jako Česká republika, má ve své zahraniční politice stanovený strategický cíl*. Strategický cíl vymezuje požadovaný stav, kterého chce daná země dosáhnout. Jedná se o stav, jenž zemi umožní takové postavení ve světě, z něhož by těžila zisk a zajistila by si silnější a tím výhodnější pozici oproti svým rivalům.

Skutečné strategické cíle spojené s působením na okolní svět nejsou v přesném znění zmíněny v žádných dokumentech přístupných veřejnosti. I když se dá leccos vyčíst z národních bezpečnostních strategií, tak skutečné působení na okolní svět podle obsahu reálných strategických cílů v nich nenajdeme, neboť to spadá do režimu utajení. Žádná velmoc neprozradí svůj skutečný záměr, ale bude ho halit do rádoby „ušlechtilých“ pohnutek jako udržování míru ve světě, šíření demokracie, hájení vlastní národní bezpečnosti, působení proti hrozbám apod. Žádná země nechce poštvat veřejné mínění proti sobě, a tak se snaží vytvářet „pozitivní“ záminky pro své zahraniční aktivity, případně tyto záminky ostatním zemím vnucuje a ty je z různých důvodů akceptují, nebo dokonce podporují.

Nejvýznamnější strategické cíle, které ovlivňují celkové dění ve světě, se pojí ke dvěma velmocím, jež svým postavením a ambicemi vyčnívají nad ostatními zeměmi. Přirozeně je řeč o Spojených státech amerických (USA) a Ruské federaci (RF), o zemích, které mezi sebou soupeří ve všech možných oblastech.

Problematice soupeření mezi USA a RF se věnují také následující produkty:

Soupeření mezi USA a RF nemá ale úroveň rovnocenného a korektního klání. Vychází to z toho, že RF je oproti USA ve výhodnějším postavení, což předurčuje aktivity Američanů, kteří chtějí výhodu svého soupeře maximálně potlačit. Tato situace předurčila i strategické cíle obou zemí.

O jakou výhodu na straně RF se jedná a jak ji americká administrativa potlačuje? Jaké z toho pro obě země vyplývají strategické cíle a jakým způsobem se strategické cíle naplňují? A jakou roli v tomto soupeření hraje Evropa? To vše je obsahem dvou na sebe navazujících produktů, které jsou zároveň předpovědí dalšího vývoje. V prvním z nich rozebereme cíle a aktivity Američanů.

5. červenec 2018

Specifické hodnocení (13043)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize (ČT) je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Odkazy ke všem dosud zpracovaným případům jsou dostupné v přehledu na konci produktu.

PŘÍPAD 10 (nevědomá aktivní dezinformace, manipulace s diváky skrze posouvání významu události a nečestné zakrývání vlastní blamáže)

V kauze zinscenované vraždy ruského novináře Arkadije Babčenka se pracovníci České televize dopustili hned trojího pochybení, přičemž již poněkolikáté předvedli svůj předpojatý postoj vůči Ruské federaci a naopak náklonnost k politickému trendu Západu, pro jehož vedoucí mocnosti je Rusko z jistých důvodů předurčeným nepřítelem. Česká televize nepřinesla k tomuto případu objektivní zpravodajství s objasněním situace, jelikož neoslovila žádného nestranného specialistu.

Před koncem dne, kdy se psalo datum 29. května 2018, přinesly sdělovací prostředky zprávu o zavraždění novináře Babčenka. Ruský novinář Arkadij Babčenko kritizující ruský režim a pobývající na Ukrajině měl být zavražděn střelnou zbraní ve večerních hodinách zmíněného dne. Avšak následujícího dne 30. května odpoledne se konalo rozuzlení, když se Babčenko po boku ředitele ukrajinské bezpečnostní služby*  SBU* Vasila Hrycaka a generálního prokurátora Jurije Lucenka objevil živ a zdráv na tiskové konferenci. Překvapeným novinářům zástupci státu sdělili, že celá hra byla režírována ukrajinskou státní mocí s cílem dopadnout skutečného vraha, který byl na Babčenka nasazen údajně z ruské strany. Posléze byla do hry vložena i zinscenovaná vražda, která podle ukrajinských úřadů měla za cíl rozplést systém najímání nájemných vrahů, způsob jejich placení a odhalit původní organizaci, která si vraha najmula.

Pojďme ale na začátek aféry, kdy byla zpráva o zavraždění ruského novináře rozšířena do světa. V ruských médiích se zpráva objevila asi ve 20.40 hodin (29. května 2018) a v českých sdělovacích prostředcích krátce po 21. hodině téhož dne. Česká televize ale ještě ten samý den narychlo připravila zařazení tohoto tématu do pořadu „Horizont“, jenž začíná ve 21.30 hodin. Ve zmíněném pořadu byl osloven novinář Ondřej Soukup z Hospodářských novin, který se s Babčenkem osobně zná. Česká televize představila českého novináře jako přítele zavražděného. Rozhovor samozřejmě vyzněl v neprospěch Ruské federace, když novinář Soukup svou řeč uzavřel tím, že to zapadá do celkového obrazu vražd kritiků Kremlu.

To ale zřejmě nebyl jediný rozbor podsunuté vraždy provedený Českou televizí. Vycházíme z toho, že z exponovaného večera 29. května jsou na webu ČT nedostupná videa dvou pořadů. To je zvláštní, protože se jedná o pořady „90´ ČT24“ a „Zprávy ve 23“. Tyto pořady jsou v jiných dnech vždy přístupné a lze si je přehrát. Avšak u zmíněných dvou pořadů je místo videozáznamu tento text: „Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný.“ Proč není možné přehrát běžné pořady ČT z večera, kdy byla zinscenována vražda novináře Arkadije Babčenka? Co se v těchto pořadech v ten večer aktuálně řešilo, případně tam bylo narychlo přidáno?

Je potvrzené, že Ondřej Soukup vystupoval také v pořadu „Zprávy ve 23“ ze dne 29. května, ale tento pořad nelze záhadně v tento den spustit v internetovém vysílání. Proč? Pořad „90´ ČT24“ ze stejného dne je uveden s tématem „Letní teploty na konci května?“, ale ani tento pořad není možné přehrát. Všechny ostatní díly uvedených pořadů, které byly vysílány v jiných dnech před i po inkriminovaném dni, jsou v internetovém vysílání dostupné.  

V souvislosti s nespolehlivými ukrajinskými úřady to byl od pracovníků ČT zbytečně zbrklý rozbor události, který mohl počkat do druhého večera. Stačilo, aby pouze sdělili, co se podle ukrajinských médií stalo v Kyjevě, a počkali s rozborem případu na dostatek věrohodných a potvrzených informací. Jenže Česká televize v případě obvinění Ruska vždycky spěchá, aby mohla přispět k nastavenému politickému trendu.

To je první pochybení České televize, kdy bez dostatečného potvrzení a ověření údajů o události, ze které přirozeně nebyly k dispozici žádné fotografie či videozáznam jako z jiných incidentů, okamžitě organizovala zavádějící a předpojaté rozhovory. Tím se ČT aktivně podílela na šíření dezinformace*, aniž by si to byla vůbec schopna uvědomit. Přitom se sami redaktoři ČT snaží poučovat diváky, jak se chránit před dezinformacemi a jak ověřovat zprávy.

Druhým pochybením České televize pak bylo, že bez jakéhokoli odůvodnění odstavila v inkriminovaný večer ze svého internetového vysílání dva pořady: „Zprávy ve 23“ a „90´ ČT24“. Patrně se jednalo o snahu zakrýt vlastní blamáž ohledně zavádějícího obsahu, jenž byl vložen narychlo bez potvrzení jeho platnosti jenom proto, že se negativně dotýkal ruského režimu a vyhovoval tak postoji ČT.

Třetí pochybení se vztahuje k chování redaktorů a moderátorů ČT, kteří se po poznání pravdy o falešné smrti Babčenka stále snažili využít tuto aféru proti ruskému režimu. Příkladem je pořad „Interview“ ze dne 31. května 2018, do kterého byl pozván opět novinář Ondřej Soukup, aby mohl pokračovat tak, jak se to ČT hodilo. Soukup slovy svého zahraničního kolegy Babčenka hovořil o ruské vojenské mašinérii, která v Sýrii a na Donbasu zabíjí desítky lidí denně (viz příslušný pořad). V této interpretaci ale pozapomněl do celkového obrazu zahrnout srovnávací faktické údaje* o civilních obětech vzniklých v rámci zahraničních aktivit Američanů, kteří se velmi aktivně snaží vytlačit Rusy z klíčových geografických prostorů* a měnit rozložení sil.

Jiným příkladem třetího pochybení je pořad „Události, komentáře“ ze dne 30. května, kde se jedno z témat týkalo právě aféry Babčenko. Aby to nevyznělo jako jednoznačný propadák pro ukrajinské úřady a samozřejmě i pro Českou televizi, uvedl na závěr rozhovoru k danému tématu moderátor David Borek, že případů vražd ruských novinářů je víc, a vyzval zpravodaje ČT Miroslava Karase, ať namátkově zmíní dva tři případy, které jsou nejpodivnější z hlediska toho, jak se to stalo, nebo z hlediska toho, jak dopadlo nebo nedopadlo vyšetřování. Od tématu zinscenované vraždy jsme se tak náhle posunuli ke statistice zavražděných novinářů na území Ruské federace a k dalším údajům v neprospěch ruské strany.

Uvedený případ o nespolehlivost ČT v mediálním zpravodajství porušil minimálně tato ustanovení z Kodexu České televize:

„5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

5.7 … Česká televize musí dokázat pro diváky jednoznačnou formou oddělit zprávu od hodnotícího soudu, zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora. Rovněž není dovoleno vydávat pouhé domněnky za zprávy.“

 „5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti…“

„5.14 Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“.

Předchozí díly seriálu o nespolehlivosti České televize:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13043
Specifické hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
30. červen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza (12042)

Rozporuplný a britskými dezinformacemi* opředený incident, při němž byli 4. března 2018 v anglickém městě Salisbury napadeni (podle tvrzení britských úřadů nervově paralytickou látkou) bývalý dvojitý agent* Sergej Skripal a jeho dcera Julie, měl posloužit nejen v obecném tažení proti ruskému režimu, ale byl zaměřen také proti působení Rusů v Sýrii.

Po údajném chemickém incidentu v syrském městě Dúmá odehraném dne 7. dubna 2018 se dva dny nato v britských médiích náhle objevují zprávy o spojení Rusů v Sýrii s incidentem v Salisbury. Jedná se o zachycení komunikace odeslané ze Sýrie do Moskvy, a to v den incidentu v Salisbury, tedy 4. března 2018. Komunikaci zachytili pracovníci zpravodajského pracoviště britského královského letectva umístěného na Kypru. V této komunikaci byly dle sdělovacích prostředků zachyceny informace o tom, že „balíček byl doručen” (the package has been delivered) a že „dvě osoby se úspěšně stáhly” (two people had made a successful egress). Hned z několika důvodů lze odbornou argumentací doložit, že se jedná o zpravodajskou fabulaci* Britů (podrobněji dále v textu).

Další zvláštností je to, že si podle médií britský důstojník, jenž na Kypru hodnotil zachycené zprávy, vzpomněl na jinou zprávu s podobnými slovními obraty zachycenou předešlý den. Tato předchozí zpráva byla ale údajně ignorována (médii už nebylo vysvětleno, co bylo obsahem předchozí zprávy). To je další podivnost, která podporuje existenci cílené zpravodajské fabulace (objasnění dále v textu).

Záchyt komunikace byl podle médií součástí britského souboru zpravodajských informací* předložených zahraničním vládám jako jeden z „důkazů* o vině ruského režimu. Soubor těchto informací, jenž obsahoval spíše dílčí zpravodajské konstrukce*, byl zahraničním vládám předložen ještě před vyhoštěním ruských diplomatů z několika zemí. A právě na základě britského bezobsažného závěru bylo jako akt solidarity s Velkou Británií v reakci na incident v Salisbury vyhoštěno 151 ruských diplomatů z 27 zemí a z ruské mise při NATO.

Problematice incidentu v Salisbury se podrobně věnují tyto zpravodajské produkty:

Chemický incident v syrském městě Dúmá je součástí následujícího produktu:

Celá záležitost s obsahem zachycené komunikace a způsobem uvolnění této „skutečnosti“ přes sdělovací prostředky se s ohledem na zásady provádění zpravodajských operací a zpravodajské komunikace jeví velmi podezřele.

Podívejme se, jak tuto situaci se zachycením údajné komunikace vysvětlují a hodnotí specialisté na zpravodajské operace a na zpravodajskou analýzu.