Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

24. září 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12051)

Produkt je třetím a zároveň konečným pokračováním podrobného zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce A, jehož počátek začíná v produktu 12049 a pokračuje druhým dílem v produktu 12050.

Úvodní část celé problematiky s předložením tří základních otázek (A, B a C) je uvedena v produktu 12048.

Podrobné zdůvodnění otázky A pokračuje následujícím bodem:

d) Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení

Pokud jsou občané nějaké země obviněni jinou zemí ze spáchání kriminálního činu, měly by orgány činné v trestním řízení té země, odkud obvinění občané pocházejí a zdržují se tam postupovat aktivně a zahájit určité úkony šetření* nebo přímo vyšetřování*, aby zjistily, co se vůbec stalo a zda byla naplněna skutková podstata trestného činu. Jinými slovy můžeme říct, že příslušné orgány by měly vždy zjistit, jestli je takové obvinění oprávněné a důkazně podložené. To provádějí jak ve spolupráci se zahraničními orgány příslušné země, tak ve vztahu k vlastním obviněným občanům.

22. září 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12050)

Produkt je druhým pokračováním podrobného zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce A, jehož počátek začíná v produktu 12049.

Úvodní část celé problematiky s předložením tří základních otázek (A, B a C) je uvedena v produktu 12048.

Podrobné zdůvodnění otázky A pokračuje následujícím bodem:

c) Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany

Obsah interview prozradil další zvláštnosti, které vyvolaly následující pochybnosti o tom, že by se mělo jednat jen o běžné civilisty s oblibou v zahraniční turistice.

21. září 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12049)

Produkt navazuje na úvodní dokument 12048, kde jsou uvedeny tři základní otázky a jejich závěrečné odpovědi ke kauze „Skripal“. V tomto produktu je rozpracován první díl podrobného zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce A.

OTÁZKA – A

Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?

ODPOVĚĎ

ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Tento závěr je založen na větším množství poznatků. Několik těchto poznatků předkládáme jako argumentaci pro zdůvodnění závěru:

Reakce obou mužů v médiích (konkrétně v televizní stanici Russia Today) na odhalení jejich přítomnosti v Salisbury byla provedena takovým způsobem, jenž neodpovídá reakci běžných civilistů, kteří se náhle ocitnou v situaci, kdy jsou spojováni s takto vážným a mezinárodně sledovaným kriminálním činem. Není v pořádku jak časová posloupnost reakce, tak ani obsah reakce. Stejně tak nebyla v pořádku reakce ruského prezidenta, která neodpovídala charakteru události a ve které se rovněž vyskytly rozpory se skutečnou situací.

Podrobné zdůvodnění je rozděleno do následujících částí:

  • a) Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů
  • b) Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání)
  • c) Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany
  • d) Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení
  • e) Reakce ruského prezidenta
18. září 2018

Souhrnné hodnocení (12048)

Kauza s bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby GRU/GU* a bývalým dvojitým agentem* v jedné osobě Sergejem Skripalem se neustále vyvíjí. Britské úřady jakoby z rukávu tahají pomyslná protiruská „esa“, která si tam před kauzou uložily a postupně je v rámci vyšetřování dávkují veřejnosti vždy ve spojení s nějakou významnou událostí ve světě.

Skripal a jeho dcera Julie se stali oběťmi údajného chemického útoku, během kterého byla podle britských úřadů použita nervově paralytická látka řady Novičok. Útok se měl odehrát v Jihozápadní Anglii ve městě Salisbury dne 4. března 2018. K rozebíranému případu již bylo zpracováno devět zpravodajských produktů, jejichž odkazy jsou uvedeny na konci dokumentu.    

Pokud se má veřejnost v této kauze a v dění kolem ní dobře orientovat a odlišit účelový klam od pravdy, musí správně oddělit fakta od přidaných položek v podobě zpravodajských vycpávek* a zpravodajských historek*.

Se zveřejněním nejaktuálnějších informací v kauze „Skripal“ spojených se dvěma podezřelými Rusy pohybujícími se v inkriminovanou dobu ve městě Salisbury včetně jejich výpovědi v ruských médiích existují nyní tři základní otázky, které je nutné rozluštit pro pochopení celé situace ohledně vyšetřovaného incidentu.

Tři základní otázky jsou následující:

  • A) Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?
  • B) Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?
  • C) Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

Výše položené otázky by měly být zformulovány na úrovni národní vlády jako zpravodajské požadavky* a předloženy jako úkol přednostně Vojenskému zpravodajství* (název české vojenské zpravodajské služby). Jedná se o běžný postup mezi vládou a jí řízenými zpravodajskými službami*, kdy vláda potřebuje určité odpovědi do svého rozhodovacího procesu – v tomto případě takové odpovědi, aby se dokázala rozhodnout, jak bude k incidentu vystupovat na mezinárodní scéně.  

Avšak v České republice popsaný vztah mezi národní vládou a zpravodajskými službami neexistuje, neboť česká vláda se primárně řídí závěry cizích mocností, jimž se snaží loajálně podřídit. Členové vládního kabinetu ani nechtějí v těchto směrech vlastní služby využívat, protože se obávají právě toho, aby služby nepřišly s odlišnými závěry, než jaké jim prezentují politici západních zemí.  

Podívejme se nyní na odpovědi s analytickým odůvodněním, tedy na obsah, který česká vláda rezolutně odmítá, aniž by ho prostudovala.

Základní otázky ve formě zpravodajských požadavků vytvořených zadavatelem a předaných zpravodajské agentuře k nalezení odpovědí jsou zpravodajskými analytiky* rozebrány na specifické informační požadavky* (každý hlavní zpravodajský požadavek vždy na několik informačních požadavků čili podotázek). Naplňování specifických informačních požadavků napomáhá s utvářením odpovědi (závěru) pro každý jednotlivý základní zpravodajský požadavek.

Tento produkt je ale reálným zpravodajským výstupem*, nikoli odborným výkladem z kategorie zpravodajské nauky. Soustředíme se tedy na závěry k jednotlivým otázkám a jejich analytické zdůvodnění.  

OTÁZKA – A

Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?

ODPOVĚĎ

ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem tří produktů: 12049 (díl 1), 12050 (díl 2) a 12051 (díl 3).

Jako upoutávku na tři produkty s podrobným zdůvodněním závěru k otázce A předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza*:

  • Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů.
  • Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání).
  • Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany.
  • Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení.
  • Reakce ruského prezidenta. 

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12052 „Zdůvodnění závěru o možnosti provedení chemického útoku proti Skripalovi ze strany Rusů“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce B předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí.
  • Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu.
  • Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury.
  • Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti.
  • Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“).  

OTÁZKA – C

Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

ODPOVĚĎ

V tomto případě se nejedná o odpověď typu ANO/NE, ale o stanovení důvodu (motivu) s určitými možnostmi: 

Návštěva Salisbury byla pracovní záležitostí (základní motiv), jejímž cílem nebylo někoho eliminovat, ale provést jednu z následujících aktivit (konkrétní důvod návštěvy):

  • Dostavit se na schůzku vyžádanou Skripalem (nejasný důvod žádosti).
  • Převzít od Skripala požadované informace a/nebo předat instrukce pro jeho další činnost.
  • Prověřit stav Skripala (např. po přerušení kontaktu s ním).

Pravděpodobnost provedení nebo snahy provést jednu z uvedených aktivit jako důvodu k návštěvě Salisbury: číselně ≈ 60 %, slovně = pravděpodobné.

Závěru je přiřazena nízká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12053 „Zdůvodnění závěru o motivu příslušníků GRU k návštěvě Salisbury“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce C předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Jaké znalosti z prostředí GRU si Skripal mohl přivést do Británie.
  • Jaké možnosti měl Skripal během svého života v Británii (komu mohl prospět a komu mohl uškodit).
  • Jakou činnost vykonával Skripal v Británii a proč pravidelně navštěvoval ruskou ambasádu v Londýně.

Zpravodajské produkty související s problematikou kauzy ohledně Sergeje Skripala a se zavádějícími výstupy v médiích:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12048
Souhrnná analýza a hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
15. září 2018

Doplňující hodnocení (11082)

Dokument doplňuje hodnocení k vystoupení armádního generála Petra Pavla, který v médiích kritizoval proslov prezidenta ČR adresovaný českým novinářům (blíže viz produkt 11081 Armádní generál Petr Pavel neoprávněně kritizoval projev prezidenta ČR).

V předchozím produktu (viz odkaz výše) jsme rozebrali, čeho se generál Pavel jako voják v aktivní službě dopustil a jaký byl jeho pravděpodobný úmysl vystupovat mediálně proti prezidentovi České republiky. V souvislosti s tímto případem se ale posléze objevilo několik dotazů a diskuzí o tom, zda se generál Pavel nedopustil něčeho více než jen kázeňského přestupku, a to trestného činu, přičemž docházelo i k dezinterpretacím o tom, co vlastně generál řekl.

Generál Pavel na kameru uvedl, že vyjádření prezidenta Zemana na adresu novinářů bylo mimořádně nepatřičné. Podle sdělení novinářů měl Petr Pavel také údajně pronést, že se za svého prezidenta stydí, což už ve videozáznamu není. Později se ale objevila tvrzení, že generál Pavel měl také říci, že ztratil důvěru k českému prezidentovi.

Armádní Generál Petr Pavel neměl důvod ani oprávnění mediálně odsuzovat vyjádření svého nadřízeného, jímž prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil je, a to tím spíš, že vystoupení prezidenta se vůbec nevztahovalo k Armádě České republiky (AČR). Generál Pavel tak projevil jako voják nízkou úroveň své vojenské kázně a jako vysoký hodnostář poskytl špatný příklad všem ostatním příslušníkům AČR. Tímto jednáním se zcela evidentně dopustil kázeňského přestupku, ale ještě nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu.

Pokud bychom chtěli rozebírat jednání arm. gen. Pavla ve vztahu k vojenské trestné činnosti, tak nejbližší paragraf, o kterém je možné mluvit, by byl § 392 českého trestního zákoníku (viz Hlava XII příslušného zákoníku nazvaná „Trestné činy vojenské“). Zmíněný paragraf je opatřen titulkem „Ohrožování morálního stavu vojáků“ a v jeho popisu se praví:

„Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému, nebo kdo závažným způsobem nebo soustavně rozvrací vojenskou kázeň, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“

Avšak generál Pavel nepopuzoval vojáky proti nadřízenému a ani nerozvrací vojenskou kázeň soustavně. Musel by říci alespoň něco v tom smyslu, že není možné, aby vojáci sloužili pod takovým prezidentem apod., nebo opakovat své působení proti nadřízenému se záměrem ho potupit.

Pokud by bylo pravdou, že generál řekl, že ztratil k prezidentovi důvěru, mohl by se jeho projev posuzovat jako popuzování vojáků proti nadřízenému. Tímto vyjádřením by takto vysoký hodnostář dával negativní příklad ostatním příslušníkům AČR se signálem, že když on ztratil důvěru, mělo by to platit pro všechny podřízené vojáky s očekáváním, že ho v jeho jednání následují a podpoří. Jenže prohlášení o ztrátě důvěry se nepotvrdilo a jednalo se tak o dezinterpretaci postupující zprávy.

Provinění generála Pavla tudíž nelze zařazovat do rámce trestné činnosti, ale do rámce kázeňských přestupků vojáka podle vnitřních vojenských pravidel. V současném zařazení generála Pavla mohou jeho přestupek řešit náčelník Generálního štábu, ministr obrany a prezident ČR. Ti všichni mají nad jmenovaným kázeňskou pravomoc. Pokud nikdo ze tří zmíněných funkcionářů nejednal, protože v tom kázeňský přestupek nikdo z nich nespatřoval, pak to znamená jedno: vojákům AČR je dovoleno veřejně kritizovat výroky svých nadřízených, aniž by za to byli bráni k postihu. Takto může kdokoli z AČR veřejně vystoupit a odsoudit výroky české generality například k incidentu v Afghánistánu a charakteru afghánské mise. Avšak kam bychom se potom dostali?    

I když výroky české generality k incidentu v Afghánistánu a povaze stávající vojenské mise byly neodborné a žalostné (viz produkty 11079 a 13046), tak stále ve vojenském prostředí existuje vojenská kázeň a předepsaný postup, jak si stěžovat nebo vznést námitku proti jednání či vystupování nadřízených. Armádní generál Petr Pavel nám ale dokázal, že vojenská kázeň existuje v české armádě jen pro někoho – především pro ty nižší příslušníky ozbrojených sil. Jenže v oblasti vojenské kázně není rozdíl mezi svobodníkem a generálem. Přesto se generál Pavel, ač stále ještě v aktivní službě, cítí být v takové pozici, že si troufá na mediální výstupy vůči svým nadřízeným, aniž by se obával postihu. Ale právě tyto situace otevřeně ukazují reálný stav v ozbrojených silách České republiky, kde se zapomíná, že úroveň ozbrojených sil vychází vždy z dodržování přísné a přesné vojenské kázně.


Zpravodajský produkt 11082
Doplňující hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO