Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

18. září 2018

Souhrnná analýza a hodnocení (12048)

Kauza s bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby GRU/GU* a bývalým dvojitým agentem* v jedné osobě Sergejem Skripalem se neustále vyvíjí. Britské úřady jakoby z rukávu tahaly pomyslná protiruská „esa“, která si tam před kauzou uložily a postupně je v rámci vyšetřování dávkují veřejnosti vždy ve spojení s nějakou významnou událostí ve světě.

Skripal a jeho dcera Julie se stali oběťmi údajného chemického útoku, během kterého byla podle britských úřadů použita nervově paralytická látka řady Novičok. Útok se měl odehrát v Jihozápadní Anglii ve městě Salisbury dne 4. března 2018. K případu již bylo zpracováno devět zpravodajských produktů, z nichž dva poslední a na sebe navazující produkty 12046 a 12047 obsahují odkazy na všechny předešlé dokumenty týkající se dané problematiky.      

Pokud se má veřejnost v této kauze a v dění kolem ní dobře orientovat a odlišit účelový klam od pravdy, musí správně oddělit fakta od přidaných položek v podobě zpravodajských vycpávek* a zpravodajských historek*.

Se zveřejněním nejaktuálnějších informací v kauze „Skripal“ spojených se dvěma podezřelými Rusy pohybujícími se v inkriminovanou dobu ve městě Salisbury včetně jejich výpovědi v ruských médiích existují nyní tři základní otázky, které je nutné rozluštit pro pochopení celé situace ohledně vyšetřovaného incidentu.

Tři základní otázky jsou následující:

  • A) Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?
  • B) Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?
  • C) Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

Výše položené otázky by měly být zformulovány na úrovni národní vlády jako zpravodajské požadavky* a předloženy jako úkol přednostně Vojenskému zpravodajství* (název české vojenské zpravodajské služby). Jedná se o běžný postup mezi vládou a jí řízenými zpravodajskými službami*, kdy vláda potřebuje určité odpovědi do svého rozhodovacího procesu – v tomto případě takové odpovědi, aby se dokázala rozhodnout, jak bude k incidentu vystupovat na mezinárodní scéně.  

Avšak v České republice popsaný vztah mezi národní vládou a zpravodajskými službami neexistuje, neboť česká vláda se primárně řídí závěry cizích mocností, jimž se snaží loajálně podřídit. Členové vládního kabinetu ani nechtějí v těchto směrech vlastní služby využívat, protože se obávají právě toho, aby služby nepřišly s odlišnými závěry, než jaké jim prezentují politici západních zemí.  

Podívejme se nyní na odpovědi s analytickým odůvodněním, tedy na obsah, který česká vláda rezolutně odmítá, aniž by ho prostudovala.

Základní otázky ve formě zpravodajských požadavků vytvořených zadavatelem a předaných zpravodajské agentuře k nalezení odpovědí jsou zpravodajskými analytiky* rozebrány na specifické informační požadavky* (každý hlavní zpravodajský požadavek vždy na několik informačních požadavků čili podotázek). Naplňování specifických informačních požadavků napomáhá s utvářením odpovědi (závěru) pro každý jednotlivý základní zpravodajský požadavek.

Tento produkt je ale reálným zpravodajským výstupem*, nikoli odborným výkladem z kategorie zpravodajské nauky. Soustředíme se tedy na závěry k jednotlivým otázkám a jejich analytické zdůvodnění.  

OTÁZKA – A

Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?

ODPOVĚĎ

ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem tří produktů 12049 (díl 1), 12050 (díl 2) a 12051 (díl 3).

Jako upoutávku na dva produkty s podrobným zdůvodněním závěru k otázce A předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza*:

  • Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů
  • Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání)
  • Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany
  • Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení
  • Reakce ruského prezidenta 

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12052 „Zdůvodnění závěru o možnosti provedení chemického útoku proti Skripalovi ze strany Rusů“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce B předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí
  • Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu
  • Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury
  • Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti
  • Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“)  

OTÁZKA – C

Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

ODPOVĚĎ

V tomto případě se nejedná o odpověď typu ANO/NE, ale o stanovení důvodu (motivu) s určitými možnostmi: 

Návštěva Salisbury byla pracovní záležitostí (základní motiv), jejímž cílem nebylo někoho eliminovat, ale provést jednu z následujících aktivit (konkrétní důvod návštěvy):

  • Dostavit se na schůzku vyžádanou Skripalem (nejasný důvod žádosti)
  • Převzít od Skripala požadované informace a/nebo předat instrukce pro jeho další činnost
  • Prověřit stav Skripala (např. po přerušení kontaktu s ním)

Pravděpodobnost provedení nebo snahy provést jednu z uvedených aktivit jako důvodu k návštěvě Salisbury: číselně ≈ 60 %, slovně = pravděpodobné.

Závěru je přiřazena nízká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12053 „Zdůvodnění závěru o motivu příslušníků GRU k návštěvě Salisbury“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce C předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Jaké znalosti z prostředí GRU si Skripal mohl přivést do Británie?
  • Jaké možnosti měl Skripal během svého života v Británii (komu mohl prospět a komu mohl uškodit)
  • Jakou činnost vykonával Skripal v Británii a proč pravidelně navštěvoval ruskou ambasádu v Londýně

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12048
Souhrnná analýza a hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
15. září 2018

Doplňující hodnocení (11082)

Dokument doplňuje hodnocení k vystoupení armádního generála Petra Pavla, který v médiích kritizoval proslov prezidenta ČR adresovaný českým novinářům (blíže viz produkt 11081 Armádní generál Petr Pavel neoprávněně kritizoval projev prezidenta ČR).

V předchozím produktu (viz odkaz výše) jsme rozebrali, čeho se generál Pavel jako voják v aktivní službě dopustil a jaký byl jeho pravděpodobný úmysl vystupovat mediálně proti prezidentovi České republiky. V souvislosti s tímto případem se ale posléze objevilo několik dotazů a diskuzí o tom, zda se generál Pavel nedopustil něčeho více než jen kázeňského přestupku, a to trestného činu, přičemž docházelo i k dezinterpretacím o tom, co vlastně generál řekl.

Generál Pavel na kameru uvedl, že vyjádření prezidenta Zemana na adresu novinářů bylo mimořádně nepatřičné. Podle sdělení novinářů měl Petr Pavel také údajně pronést, že se za svého prezidenta stydí, což už ve videozáznamu není. Později se ale objevila tvrzení, že generál Pavel měl také říci, že ztratil důvěru k českému prezidentovi.

Armádní Generál Petr Pavel neměl důvod ani oprávnění mediálně odsuzovat vyjádření svého nadřízeného, jímž prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil je, a to tím spíš, že vystoupení prezidenta se vůbec nevztahovalo k Armádě České republiky (AČR). Generál Pavel tak projevil jako voják nízkou úroveň své vojenské kázně a jako vysoký hodnostář poskytl špatný příklad všem ostatním příslušníkům AČR. Tímto jednáním se zcela evidentně dopustil kázeňského přestupku, ale ještě nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu.

Pokud bychom chtěli rozebírat jednání arm. gen. Pavla ve vztahu k vojenské trestné činnosti, tak nejbližší paragraf, o kterém je možné mluvit, by byl § 392 českého trestního zákoníku (viz Hlava XII příslušného zákoníku nazvaná „Trestné činy vojenské“). Zmíněný paragraf je opatřen titulkem „Ohrožování morálního stavu vojáků“ a v jeho popisu se praví:

„Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému, nebo kdo závažným způsobem nebo soustavně rozvrací vojenskou kázeň, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.“

Avšak generál Pavel nepopuzoval vojáky proti nadřízenému a ani nerozvrací vojenskou kázeň soustavně. Musel by říci alespoň něco v tom smyslu, že není možné, aby vojáci sloužili pod takovým prezidentem apod., nebo opakovat své působení proti nadřízenému se záměrem ho potupit.

Pokud by bylo pravdou, že generál řekl, že ztratil k prezidentovi důvěru, mohl by se jeho projev posuzovat jako popuzování vojáků proti nadřízenému. Tímto vyjádřením by takto vysoký hodnostář dával negativní příklad ostatním příslušníkům AČR se signálem, že když on ztratil důvěru, mělo by to platit pro všechny podřízené vojáky s očekáváním, že ho v jeho jednání následují a podpoří. Jenže prohlášení o ztrátě důvěry se nepotvrdilo a jednalo se tak o dezinterpretaci postupující zprávy.

Provinění generála Pavla tudíž nelze zařazovat do rámce trestné činnosti, ale do rámce kázeňských přestupků vojáka podle vnitřních vojenských pravidel. V současném zařazení generála Pavla mohou jeho přestupek řešit náčelník Generálního štábu, ministr obrany a prezident ČR. Ti všichni mají nad jmenovaným kázeňskou pravomoc. Pokud nikdo ze tří zmíněných funkcionářů nejednal, protože v tom kázeňský přestupek nikdo z nich nespatřoval, pak to znamená jedno: vojákům AČR je dovoleno veřejně kritizovat výroky svých nadřízených, aniž by za to byli bráni k postihu. Takto může kdokoli z AČR veřejně vystoupit a odsoudit výroky české generality například k incidentu v Afghánistánu a charakteru afghánské mise. Avšak kam bychom se potom dostali?    

I když výroky české generality k incidentu v Afghánistánu a povaze stávající vojenské mise byly neodborné a žalostné (viz produkty 11079 a 13046), tak stále ve vojenském prostředí existuje vojenská kázeň a předepsaný postup, jak si stěžovat nebo vznést námitku proti jednání či vystupování nadřízených. Armádní generál Petr Pavel nám ale dokázal, že vojenská kázeň existuje v české armádě jen pro někoho – především pro ty nižší příslušníky ozbrojených sil. Jenže v oblasti vojenské kázně není rozdíl mezi svobodníkem a generálem. Přesto se generál Pavel, ač stále ještě v aktivní službě, cítí být v takové pozici, že si troufá na mediální výstupy vůči svým nadřízeným, aniž by se obával postihu. Ale právě tyto situace otevřeně ukazují reálný stav v ozbrojených silách České republiky, kde se zapomíná, že úroveň ozbrojených sil vychází vždy z dodržování přísné a přesné vojenské kázně.


Zpravodajský produkt 11082
Doplňující hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
13. září 2018

Odborný slovník – přehled termínů (41033)

Obsahem produktu je abecední přehled odborných termínů zpracovaných ke dni 13. září 2018 (415 položek včetně zdvojených termínů se shodným významem). Nové položky, které byly do slovníku zahrnuty od posledního shrnutí (prosinec 2017) jsou psány modrým písmem. Definice termínů s jejich výkladem jsou uvedeny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze". Slovník je nepřetržitě rozšiřován a doplňován o další výrazy a slovní spojení. Obsah slovníku se pojí jak k odbornému zpravodajskému názvosloví, tak ke slangovým obratům zpravodajského žargonu, a dále k obecnějším výrazům, které mají se zpravodajskou činností souvislost. Součástí slovníku jsou také zpravodajské agentury (služby) a jejich stručný popis (postupně rozšiřováno a doplňováno). 

ABECEDNÍ PŘEHLED

A
 
Agent
Agent dublér (double agent)
Agent chodec
Agent krtek (mole)
Agent legál (legal)
Agent nelegál/ilegál (illegal)
Agent pramen
Agent provokatér
Agent s vlivem (agent of influence)
Agent ve svém místě (agent-in-place, recruitment-in-place)
Agentura (agency)
Agenturní situace (agent situation)
Agenturní síť (agent net)
Akceschopnost (actionability)
Aktivní opatření (active measure)
Aktuálnost
Analytická důvěra (analytic confidence)
Analytická úloha
Analytický nález
Analytik (analyst)
Analytika (analytics)
Analýza (analysis)
Asymetrická hrozba (asymmetric threat)
Asymetrický boj / asymetrický způsob vedení boje (asymmetric[al] warfare)
Atentát
Autoritativní zdroj (authoritative source)
 
B
 
Berkut (orel skalní)
Bezpečnost operace (Operation Security – OPSEC)
Bezpečnostní hrozba (security threat)
Bezpečnostní incident (security incident)
Bezpečnostní informační služba – BIS (Security Information Service)
Bezpečnostní opatření (security measure)
Bezpečnostní osvědčení / bezpečnostní oprávnění (security clearance)
Bezpečnostní prověřování (security clearance investigation, security vetting)
Bezpečnostní riziko (security risk)
Bezpečnostní služba (security service)
Bezpečnostní vakuum (security vacuum)
Bílá infiltrace (white infiltration)
BIRDS (Bureau of Intelligence and Research of the Department of State)
BIS
Bojová operace (combat operation)
Bojové zpravodajské vědění / bojové zpravodajství (combat intelligence)
Brífink (briefing)
 
C
 
CIA (Central Intelligence Agency)
Cíl (target)
Cirkulující hlášení (circular reporting)
CSIS (Canadian Security Intelligence Service)
Cvičení (exercise)
 
Č
 
Časově citlivý cíl (time-sensitive target, TST)
Časově citlivý targeting (time-sensitive targeting, TST)
Černá infiltrace (black infiltration)
 
D
 
Debrífink (debrief/debriefing)
Defekce (defection)
Defektor (defector)
Dekódování (decoding)
Dekonflikce (deconfliction)
Dekonspirace (deconspiracy)
Demaskující příznaky
Dešifrování (decryption, decoding, deciphering)
Dezinformace (disinformation)
Dezinformace pravdou (disinformation by telling/releasing the truth)
Dezinterpretace (desinterpretation)
DIA (Defense Intelligence Agency)
Diagnostická hodnota (diagnostic value)
Diverze (diversion)
Domácí terorismus (domestic terrorism)
Domněnka (assumption)
DRM (Direction du renseignement militaire)
Dublér (doubler)
Důkaz (evidence)
Dvojitý agent (double agent)
 
E
 
Exfiltrace (exfiltration)
Extremismus (extremism)
Extremista (extremist)
Extremistická aktivita (extremist activity)
 
F
 
Fabulace (fabrication)
Fabulátor / fabulista (fabricator)
Fakt / Faktum (fact)
Fakta (facts)
Faktická informace 
Faktický údaj / fakt / faktum
Falešná identita (false identity)
Fasáda (front)
FBI (Federal Bureau of Investigation)
FSB (ФСБ – Федеральная служба безопасности)
Fundamentalismus (fundamentalism)
Fundamentalista (fundamentalist)
 
G
 
GCHQ (Government Communications Headquarters)
Geoprostorová informace (geospatial information)
Geoprostorové zpravodajské vědění / geoprostorové zpravodajství (geospatial intelligence, GEOINT)
GRU (ГРУ – Главное разведывательное управление)
GU (ГУ – Главное управление)
 
H
 
Hard target
HIC (high-intensity conflict)
Hlavní správa Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (Главное управление Генерального штаба Вооруженных Сил Российской Федерации)
Hluchý prostor
Hodnocení (assessment)
Hodnocení teroristické hrozby (terrorism threat assessment)
Hrozba (threat)
HUMINT / Human Intelligence
Hybridní válka/válčení (hybrid warfare)
Hypotéza (hypothesis)
 
I
 
Ideologie (ideology)
IED (Improvised Explosive Device, IED)
Ilegál / nelegál (illegal)
Improvizované výbušné zařízení (Improvised Explosive Device, IED)
Incident 
Indicie (indication, circumstantial evidence)
Indikace (indication)
Indikátor (indicator)
Infiltrace (infiltration)
Informace (information)
Informační požadavek (information requirement)
Informační vytěžování (information exploitation)
Informační zdroj (information source / source of information)
Informátor (informant)
INR / BIRDS (Bureau of Intelligence and Research / Bureau of Intelligence and Research of the Department of State)
ISI (Inter-Services Intelligence)
Islamismus (islamism)
Islamista (islamist)
 
J
 
Jev
 
K
 
Klamná operace / klamná činnost / klamání (deception operations / deception)
Klíčový terén/prostor (key terrain)
Kódování (encoding)
Konflikt nízké intenzity (low-intensity conflict - LIC)
Konflikt střední intenzity (middle-intesity conflict - MIC)
Konflikt vysoké intenzity (high-intensity conflict - HIC)
Konspirace (conspiracy)
Konspirační byt / konspirační dům (safe house)
Konspirační schůzka
Konspirační teorie (conspiracy theory, správné spojení je „teorie o konspiraci")
Konstrukce (construction)
Kontakt (contact)
Kontrarozvědná činnost
Kontrarozvědná služba
Kontrašpionážní služba / kontrarozvědná služba (counterespionage agency)
Kontrazpravodajská činnost (counterintelligence activity / counterintelligence)
Kontrazpravodajská služba (counterintelligence service)
Kontrazpravodajské vědění (counterintelligence)
Konvenční boj (válčení) / konvenční způsob vedení boje (conventional warfare)
Konvenční hrozba (conventional threat)
Kritická informace (critical information)
Kritické myšlení (critical thinking)
Krtek (mole)
Krycí doklady (cover ID documents/papers)
Krycí firma (cover company, front company)
Krycí legenda/identita (cover legend/identity)
Krycí organizace / krycí firma (front organization / cover organization)
Kryptoanalýza (cryptanalysis)
Kryptografický algoritmus (cryptographic algorithm)
Kryptografický klíč (cryptographic key)
Kryptografie (cryptography)
Kryptogram (cryptogram, cryptograph)
Kryptologie (cryptology)
 
L
 
Léčka (ambush)
Legál
Legenda (legend)
Letmé předání (brush pass)
LIC (low-intensity conflict)
Lidský zdroj (human source)
Logický úsudek (inference)
Lokalizace provalu (blow containment)
 
M
 
Mandžuský kandidát (Manchurian candidate)
Maskování (camouflage)
Měkký cíl / slabý cíl (soft target)
Metodické a praktické úkolování zdrojů a agentur (methodical nad practical tasking of sources and agencies)
Mezinárodní terorismus (international terrorism)
MI5 (Military Intelligence, Section 5)
MI6 (Military Intelligence, Section 6)
MIC (middle-intensity conflict)
Militant (militant)
Militantní radikál (militant radical)
Militantní radikalismus (militant radicalism)
Misinformace (misinformation)
Monitorování (monitoring)
Motiv (motive)
 
N
 
Národní bezpečnost (national security)
Národní zpravodajská rada USA (US National Intelligence Council, US NIC)
Naslouchání
Nebojová operace (noncombat operation)
Nekonvenční boj / nekonvenční způsob vedení boje (unconventional warfare / irregular warfare)
Nekonvenční hrozba (unconventional threat)
Nelegál / illegál (illegal)
Nelegální migrant (illegal migrant)
Nepřímý důkaz (circumstantial evidence)
Neřízený lidský zdroj (uncontrolled human source)
Neřízený zdroj (uncontrolled source/asset)
NSA (National Security Agency)
 
O
 
Oblast (area, field) 
Odkopaný agent (blown agent)
ODNI (Office of the Director of National Intelligence, DNI Office)
Odpověď na žádost o informaci (Response to Request For Information, RRFI)
Odvetný úder (retaliatory strike)
Ohrožení (threat)
Ochranná vazba (protective custody)
Operace (operation)
Operace jiná než válka (operation other than war, OOTW)
Operace pod falešnou vlajkou (false flag operation)
Operační cíl (operational objective)
Operační systémy bojiště (BOS - Battlefield Operating Systems)
Operační zpravodajské vědění / operační zpravodajství (operational intelligence)
Operativec (operative)
Osamělý vlk (lone wolf / lone wolf fighter)
Ozbrojený konflikt (armed conflict)
 
P
 
Penetrace (penetration)
Podvratná činnost (subversion)
Politický radikál (political radical)
Populismus (populism)
Populista (populist)
Potvrzení platnosti zdroje (source validation)
Povrchní kontakt (brush contact)
Pozorování (observation)
Pravděpodobnost (probability, possibility, likelihood)
Predikce (prediction)
Premisa / předpoklad (premise / premiss)
Preventivní úder (pre-emptive strike)
Primární zdroj (primary source)
Prioritní zpravodajský požadavek (Priority Intelligence Requirement, PIR)
Proaktivní činnost (proactive activity)
Proces penetrace (process penetration)
Produkt (product)
Produkce (production)
Propaganda (propaganda)
Propátrávání (reconnaissance)
Prostor zpravodajské odpovědnosti (Area of Intelligence Responsibility, AIR)
Prostor zpravodajského zájmu (Area of Intelligence Interest, AII)
Proval (blow)
Provalená operace (blown operation)
Provalený agent (blown agent)
Provokace (provocation)
Průmyslová špionáž (industrial espionage)
Průzkum (reconnaissance, RECON/RECCE)
Přeběhlík (defector)
Přebourání
Přebouraný zdroj
Předpojatost (bias, prejudice)
Předpoklad
Předpověď (forecast)
Překrývající se operace (overlapping operations)
Přepad (raid)
Přesnost a správnost (precision and accuracy / precise and accurate)
Příčina (cause)
Příčina a následek (cause and effect)
Přijatelné riziko (acceptable risk)
Přímý důkaz (direct evidence)
Příznak (indicator, indication)
PSC / PMC (Private Security Company/Contractor // Private Military Company)
Psychologické profilování (psychological profiling)
Psychologický profil (psychological profile)
 
R
 
Radikál (radical)
Radikalismus (radicalism)
Radikalizace (radicalization)
Relevantnost / relevance (relevancy)
Rezident
Rezidentura
Reziduální riziko (residual risk)
Riziko (risk)
Rozhodovací proces (decision-making process)
Rozvracení republiky/státu (subversion)
Rozvratná činnost (subversion, sedition)
 
Ř
 
Ředitel národního zpravodajství (Director of National Intelligence, DNI)
Řídící důstojník (officer in charge, source/agent handler, case officer)
Řízený lidský zdroj (controlled human source)
Řízený únik informací (controlled information leak)
Řízený zdroj (controlled source/asset)
 
S
 
Sabotáž (sabotage)
SB (Suicide Bomber)
SBU (Security Service of Ukraine)
SCRS (Service canadien du renseignement de sécurité)
Sekundární zdroj (secondary source)
Sféra vlivu (sphere of influence, SOI)
SIED (Suicide Improvised Explosive Device)
SIS (Secret Intelligence Service)
Situace (situation)
Situační nedostatek (situational imperfection)
Sledování (surveillance)
Soft target
Soukromá bezpečnostní agentura (Private Security Company/Contractor, PSC)
Specifický informační požadavek (Specific Information Requirement, SIR)
Společná zpravodajská příprava operačního prostředí (Joint Intelligence Preparation of the Operational Environment, JIPOE)
Spolehlivost zdroje (source reliability)
Spolupracující kontakt (cooperative contact)
Správnost a přesnost (accuracy and precision /accurate and precise)
Strategické zpravodajské vědění / strategické zpravodajství (Strategic Intelligence - STRATINT)
Strategický cíl (strategic objective)
Strategie (strategy)
Stupeň bezpečnostního utajení (level of security classification)
Subagent (subagent)
Subverze (subversion)
Subzdroj (subsource)
SVR (СВР – Служба внешней разведки)
Syntéza / sjednocení (synthesis)
 
Š
 
Šaría (sharia[h], shari´a, sheria)
Šedá infiltrace (grey infiltration)
Šetření (inquiry)
Šifra (code, cipher)
Šifrování (encryption, encoding)
Špion (spy)
Špionáž (espionage, spying)
 
T
 
Tajná služba (intelligence service / intelligence agency)
Taktické zpravodajské vědění / taktické zpravodajství (tactical intelligence, TACINT)
Taktika (tactics)
Targeting
Teorie o konspiraci (conspiracy theory)
Terminologická chyba (terminological mistake)
Teror (terror)
Terorismus (terrorism)
Terorismus osamělých vlků (lone wolf terrorism)
Terorismus toulavých/zbloudilých psů (stray dog terrorism)
Terorista (terrorist)
Teroristická hrozba (terrorist threat)
Teroristická skupina (terrorist group)
Teroristické ohrožení
Teroristický čin (terrorist act)
Teroristický útok / teroristický čin (terrorist attack / terrorist act)
TESS-OC
Toulavý pes / zbloudilý pes (stray dog)
Trojitý agent (triple agent)
Tvrdý cíl / silný cíl (Hard target)
 
U
 
Údaj (data point, entry)
Událost (event)
Uprchlík / běženec (refugee)
Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI (Office for Foreign Relations and Information)
Úřad ředitele národního zpravodajství (Office of the Director of National Intelligence, DNI Office, ODNI)
Úsudek (judgement, opinion)
Utajovaná informace (classified information)
Utajovaná operace (clandestine operation)
ÚZSI
 
V
 
Válka (war)
Válečná operace (war operation)
Vedoucí agent (leading agent)
Vedoucí zdroj (leading source)
Verbování (recruitment)
Verbování pod falešnou vlajkou (false flag recruitment)
Věrohodnost informace (information credibility)
Vlivové operace (influence operations)
Vlk samotář (lone wolf / lone wolf fighter)
Vnitrostátní terorismus (domestic terrorism)
Vojenská zpravodajská služba (military intelligence agency/service)
Vojenské zpravodajství - VZ (Military Intelligence)
Výpad (foray)
Výstup
Vyšetřování (investigation)
Vytěžování (exploitation)
Vyzvědač (spy, agent)
Vyzvědačství (espionage, spying)
Výzvědná služba (foreign intelligence service, spy service) 
VZ (Vojenské zpravodajství, Military Intelligence)
 
W
 
Walk-in
 
Z
 
Zahraniční zpravodajství (foreign intelligence, FI)
Zájmová osoba (person of interest / subject of interest)
Zájmový objekt (object of interest)
Zájmový prostor (area of interest)
Zájmový stát (state/country of interest)
Základní zpravodajství / základní zpravodajské vědění (basic intelligence)
Zastřená operace (covert operation)
Zavádějící zpráva (výstup)
Závěr (conclusion)
Zbytkové riziko (residual risk)
Zdroj (source, asset)
Zdrojový řetězec (source chain)
Zpráva / hlášení (report)
Zpravodajec
Zpravodajská agentura (intelligence agency)
Zpravodajská aktuálnost
Zpravodajská analýza (intelligence analysis)
Zpravodajská činnost (intelligence activity)
Zpravodajská disciplína / zpravodajský obor (intelligence discipline)
Zpravodajská fabulace (intelligence fabrication)
Zpravodajská historka / zpravodajský příběh (intelligence narrative)
Zpravodajská hra
Zpravodajská informace (intelligence information - intel info)
Zpravodajská komunita (intelligence community)
Zpravodajská konstrukce (intelligence construction)
Zpravodajská mezera (intelligence gap)
Zpravodajská odpovědnost (intelligence responsibility)
Zpravodajská organizace (intelligence organization)
Zpravodajská otázka
Zpravodajská podpora (intelligence support)
Zpravodajská produkce (intelligence production)
Zpravodajská příprava bojiště/operace (Intelligence Preparation of the Battlefield/Operation, IPB)
Zpravodajská situace (intelligence picture/situation)
Zpravodajská služba (intelligence service, intelligence agency)
Zpravodajská terminologie (intelligence terminology)
Zpravodajská vycpávka (intelligence padding)
Zpravodajské cvičení (intelligence exercise)
Zpravodajské hlášení (Intelligence Report - INTREP)
Zpravodajské hodnocení (intelligence assessment)
Zpravodajské překlenutí/překřížení (intelligence crossover)
Zpravodajské vědění (intelligence)
Zpravodajské vědění z lidských zdrojů (Human Intelligence, HUMINT)
Zpravodajský analytik (intelligence analyst)
Zpravodajský brífink (intelligence brief/briefing)
Zpravodajský cyklus (intelligence cycle, intelligence process)
Zpravodajský důstojník / zpravodajec (intelligence officer)
Zpravodajský fabulátor (intelligence fabricator)
Zpravodajský námět
Zpravodajský obor / zpravodajská disciplína (intelligence discipline)
Zpravodajský operativec (intelligence operative)
Zpravodajský požadavek (intelligence requirement)
Zpravodajský proces (intelligence process, intelligence cycle)
Zpravodajský produkt (intelligence product)
Zpravodajský přínos
Zpravodajský souhrn (Intelligence Summary - INTSUM)
Zpravodajský štáb (intelligence staff)
Zpravodajský výstup (intelligence output)
Zpravodajský zájem (intelligence interest)
Zpravodajský závěr (intelligence conclusion)
Zpravodajský žargon (intelligence jargon)
Způsoby získávání informací při pozemním průzkumu / způsoby pozemního průzkumu
Zverbování v místě (recruitment in place)
Zvláštní agent (special agent)
Zvláštní operace 
 
Ž
 
Žádost o informaci (Reguest For Information, RFI)
Životně důležitý (rozhodující) terén/prostor (vital ground / decisive terrain)
 
 
Definice a výklady všech uvedených odborných termínů jsou dostupné v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze".
 

Zpravodajský produkt 41033
Odborný slovník
© 2017 Agentura EXANPRO
 
 
 
11. září 2018
Předplatitelé

Odborný výklad (21013)

Mnozí akademici, novináři a politici stále častěji tvrdí, že informace* bez uvedení zdroje* je nevěrohodná. Je to samozřejmě hrubý teoretický i praktický omyl. Pravda je taková, že u informace bez uvedení zdroje neplatí, že je nevěrohodná, ale že může být nevěrohodná. Stejně tak u informace s uvedeným zdrojem platí, že může být jak věrohodná, tak nevěrohodná. Věrohodnost informací totiž nezáleží jenom na zdroji samotném, a to ani v případě jedná-li se o známý zdroj.

Lidé, kteří propagují myšlenku, že informace bez uvedení zdroje je nevěrohodná, se dopouštějí odborné chyby v tom, že při hodnocení informace slučují dvě různé položky dohromady, a to zdroj informace a obsah informace. Lidé, kteří takto jednají, kladou vždy rozhodující důraz na zdroj, přičemž ihned nesmyslně odmítají obsah informace, jakmile nevědí nic o jejím zdroji. Je to buď jejich nevědomost o tom, jak se hodnotí informace, anebo záměr, jímž chtějí z nějakého důvodu přispět do prosazovaného politického trendu v boji proti takzvaným „alternativním médiím“.

Podívejme se na odborný výklad o tom, jakým způsobem se informace hodnotí a co pro dané hodnocení znamená zdroj informace a obsah informace. U informací z otevřených zdrojů zmíníme také třetí položku, jíž je způsob sdělení informace.

7. září 2018
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (13047)

Politici a novináři šíří všeobecné tvrzení, že afghánský Tálibán kontroluje přibližně 5 % území Afghánistánu. Tuto informaci je možné v rámci určitého hodnocení považovat za správnou, ale nelze ji šířit takto samostatně a upozaďovat ostatní hodnocené údaje, neboť poté ztrácí tento jednotlivý a z kontextu vytržený údaj svou vypovídací hodnotu o reálné a celkové situaci v Afghánistánu.

Pokud se na hodnocení situace v Afghánistánu podíváme z jiné strany, tak stejným způsobem můžeme tvrdit, že afghánská vláda nemá pod kontrolou 82 % správních okresů Afghánistánu, kterých je celkem 407. Také tento údaj je pravdivý a navíc je mnohem důležitější než údaj předchozí, jelikož ukazuje realističtější obraz situace ve složité islámské zemi. Navíc se jedná o ten nejvíce rozhodující údaj, kterým by se měly vlády všech zemí zapojených do aktivit v Afghánistánu velmi vážně zabývat. Další klíčové poznatky se pojí k tomu, zda se situace v Afghánistánu oproti dřívějším údajům zlepšuje, anebo naopak zhoršuje (viz dále v textu).

Uvedený údaj v podobě hodnoty 82 % nebyl dosud nikde zmíněn, protože je úmyslně skryt za spoustou jiných čísel v poslední čtvrtletní zprávě za období duben–červen 2018 vydané americkou organizací s názvem Úřad Zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (Office of the Special Inspector General for Afghanistan Reconstruction – SIGAR). Úřad byl vytvořen Kongresem USA s cílem poskytovat nezávislý a objektivní dohled nad rekonstrukčními projekty a dalšími aktivitami v Afghánistánu, což pochopitelně souvisí s vyčleňovanými financemi. A protože je Kongres zřizovatelem příslušného úřadu, tak je také adresátem čtvrtletních zpráv, které tento úřad vytváří.